My awesome year 2014

Ahojky lidičky :o)

jako tradičně touto dobou se na blozích objevují články o tom, jaký jsme měli rok a co bychom chtěli do toho nového roku 2015. Můj rok 2014 byl úžasný, možná bych mohla napsat, že to byl jeden z nejúžasnější let mého života.

Na konci roku 2013 jsem napsala článek 2013 dobrý rok, 2014 ještě lepší kde jsem uvedla seznam věcí, které bych chtěla tento rok splnit a mile mě překvapilo, jak moc se mi z toho splnilo, tak tedy tady je můj seznam pro rok 2014:

• zvládnout zkouškové období
• úspěšně udělat státnice a získat titul BA (Hons)
• dokončit Body Revolution a pustit se do dalšího programu, 
• odcvičit posledních 20 ZWOW co má Zuzka na youtube než si založila ZGYM
• zkusit nový sport, třeba horolezectví, pole dance, fit box, kick box, kapoeiru (doufám, že se to tak píše)
• zkusit novou zeleninu a ovoce  - chřest, artyčok, růžičkovou kapustu, fenykl,  pitayu, špagetovou dýni, batáty
• zkusit připravit quinou, více jíst bulgur
• číst více beletrie
• dočíst od Hugha Lauriho - Obchodník se smrtí, od Jillian Michaels dočíst Bez hranic, od Umberta Eca - Faucoltova kyvadlo, od Dana Browna - Inferno
• zamyslet se nad tím, co chci opravdu dělat 
• jet pracovat o prázdninách do Francie
• zlepšit si francouzštinu
• jet někam do zahraničí, třeba jenom do Vídně, Bratislavy, Budapeště, Berlína...
• koupit si těžší činky,ať nemusím cvičit jen z 2kg činkami
• koupit si kettlebell
• chodit víc do kaváren 
• koupit si nějaké nové DVD nebo CD třeba od Ivy Fruhlingové, ZAZ...
• zhubnout tak, abych si mohla konečně koupit oblečení ve velikosti 38

Ježíškování

Ahoj lidičky :o)

tak Vánoce jsou za námi, letos to zase uteklo, a navíc asi jsem už vážně vyrostla. Většinou vánoce byly úžasné, ale letos bylo všechno nějak ve spěchu, pořádně jsem sei ani neodpočinula... Avšak i přes tyto negativní záležitosti okolo, bylo pár dárků od Ježíška, které mi udělaly radost. :)

Od Cydney, jsem dostala ty nejlepší samozřejmě.

Dostala jsem od ní vlastnoručně ušitou tašku na míru s motýly a šneky, vážkami a včeličkami. :o) zbožňuju ji. Dál jsem dostala úžasný obal na mobil se srdíčky. Nové hodinky s barevnýmy punkíky, které jsou úžasně pozitivní.

Předposlední dárek od Cydney, je úžasný MUni hrneček, který jsem si chtěla koupit ještě jako student MU, ale nějak jsem na to nenašla čas. :D a jako poslední věc jsem dostala tuto malinkatou plechovečku,kterou využiju na moje peckovité naušnice, kterých mám dost.

Od rodičů musím vyzdvihnout dva dárky a to knížky od Cameron Diaz The Body Book, kterou jak jsem sledovala sociální sítě, Ježíšek nadělovat letos hojně pod stromeček.:o)

A druhý dárek, kterým bych se tu chtěla pochlubit je úžasný čaj Basilur. Čaje od této firmy zbožňuji, máme jich doma hned několik, proto mě potěšilo, že jsem dostala svou malinkou plechovečku.

Mezi tradiční dárky se samozřejmě dostaly ponožky a rukavice, protože že hodí pořád.

A teďka to vezmu od širší rodiny, prostě od babiček, dědečků a tetiček :o)

I když většina rodiny nemůže pořád pochopit, že i po dvou a půl letech nejím maso a většinu živočišných produktů a mají pořád narážky, že přece aspoň na vánoce bychom si se Cydney tu rybu dát mohly, nebo že kousek masa by nás nezabil. Nadělim mi letos Ježíšek u babičky a dědy, Veganskou kuchařku, což mě tím pádem strašně šokovalo, ale jsem za tu kuchařku nesmírně ráda. Je tam spousta úžasných receptů, které s radostí vyzkouším. A stoprocentně se mnou odjede na začátku ledna zpátky do Anglie. :o)

Od babičky s dědou jsem dostala ještě tento úžasný polštář s francouzským povlakem.Mezi dárky samozřejmě nechyběla ani kosmetika konkrétně Ježíšek v podobě tetičky nakupoval v Yves Rocher.

Od mé druhé tetičky jsem dostala tento úžasný průhledný deštník kde po ukraji jsou stavby z Paříže, takže opět francouzský motiv. :o)

 V poslední řadě tu musím zmínit dárky od mojí nejlepší kamarádky a ségry Gee :) 
Od které jsem dostala něco pro krásu, něco pro radost, něco pro doplnění mojí kolekce a taky něco pro odpočinek. :)  A teďka míň záhadně a víc konktrétně :D takže jsem dostala micelární vodu a balzám na rty od Ziaja, potom La Rive - Queen of life, voní krásně. Dále úžasný hrneček s Perníčkem, kterej mi udělal mega radost, člověk se jenom podívá na Perníčka a hnedka se musí začít smát taky. :) A dostáváme se k dárkům s názvem "Pro doplnění mojí kolekce" čím jsem samozřejmě myslela Pan Nikdo dvdíčko, který jsem sháněla hodně dlouho.  Miluju ten film, mohla bych na něj koukat skoro denně a asi by mě neomrzel. Samozřejmě není to jenom kvůli Jaredovi, na kterýho bych dokázala koukat denně do konce života, ale ten film má prostě dokonalý scénář a když na konci zjistíte, že se to vlastně děje v hlavě devitiletýho kluka, kterej se nemůže rozhodnout, tak je to jednoduše dokonalé.  A poslední dárek" pro relax" je knížka "Když žena běhá", kterou jsem četla už loni, a moc se mi líbila, tak mi ji Gee pořídala do sbírky, abych si mohla připomenout co si sebou vlastně vzít když jdete běžet marathon. :)

A to je z mého letošního Ježíškování všechno. :o)  A jaké jste měli Vánoce a Ježíška Vy?

Sobotní filmové večeře

Ahojky :)


rozhodla jsem se, že bych mohla založit novou složku s názvem Sobotní filmové večery. Tyto moje typy budou psané stejnou formou, jako moje "Úterky francouzského filmu," takže opět nečekejte duchaplnou, odbornou recenzi, ale spíš jenom takový tip na film, který stojí za shlédnutí. :)

Jako první jsem si vybrala film, na který jsem se vlastně měla podívat už loni, někdy touhle dobou a samozřejmě jsem našla něco lepšího. Film, o kterém bych chtěla mluvit je "Společnost mrtvých básníků," měl to být můj semjinární úkol do pedagogické sociologie, však na poslední chvíly jsem zjistila, že v seznamu na seminární práci je taky seriál My so called life s Jaredem Leto, tak jsem si samozřejmě vybrala jeho a skvělého Robina Williamse jsem odsunula stranou, kdo v té době mohl tušit, že letos odejde na věčné časy do filmového nebe.

Klapka, maska, kamera, akce!

zdroj

Ahojky :) 

taky vás unavuje si pořád nasazovat masku. Tu úžasnou masku, kterou si většina z nás nasadí každé ráno, než vyjde z domu do školy, práce prostě mezi společnost.

S maskou děláme věci a říkáme slova, která chce okolí slyšet, aby se ujistili, že jejich svět je takový jak ho chtějí vidět, i když víme, že bysme to sami neřekli nebo neudělali. Je to unavující, protože jsem otroky situace a společnosti. 

A když si jeden den řeknete dost a odhodíte tu masku, tak se lidí diví, jak jste jiní a nechápou vás a vy si pak doma říkáte, je to opravdu tak strašné, když JÁ jsem JÁ a né někdo jiný, někdo koho si ti lidí, ze kterými jednáte myslí, že jste.  Je opravdu tak strašné, když projednou, zůstanete v šalině sedět a nepustíte tu nebohou babičku sednout, protože přece může se zvednout někdo jiný. Je opravdu nepřípustné, když film, který všichni zbožňují a říkají jak je promakaný, a natáčený speciální kamerou, vás nijak speciálně nenadchnul.

Je opravdu, tak špatné říct vlastní názor, ten opravdový, o kterém víte, že ostatní nechtějí slyšet, víte že s tím nebudou souhlasit, ale vy už to nemůže vydržet a prostě to řeknete. No a pak si možná jako já často kladete otázku " Sakra, proč jsem to říkala, proč jsem prostě zase nedržela hubu?" a tak se zase vrátíte k tomu co chtějí lidi slyšet. Vrátíte se zpátky do vyjetých kolejí a usmíváte se, že jste strašně štastní, přitom je vám ze společností špatně. Říkate, jak jsou ty filmy a hudba skvělá přitom doma to neposloucháte a sami byste k té hudbě nepřišli. Pustí tu nebohou babičku sednout, i když vás taky bolí nohy po celém dnu chození, ale jste mladí tak to musíte přece vydržet!

Samozřejmě každý má někoho blízského, před kým může být

osoba bez masky, bohužel takových lidí, kteří nás berou takový jací jsme, s našimi klady i zápory je velmi málo. I já mám kolem sebe lidi, před kterými můžu Já být Já a nemusím si na nic hrát, můžu říct cokoliv a ten člověk se neurazí, jako většina... prostě příjme můj názor, řekne mi svůj a nějak se shodneme. Je to tak osvěžující, když můžete říct opravdu cokoliv a víte, že se nic nestane. Je to svoboda.

Žiju s černým kocourem

Ahoj lidičky :)

tak se po dlouhé době ozývám z Anglie, kde teďka žiju. Bydlím ve městě Maidenhead, je to kousek od Londýna.  Fotka co vidíte nahoře, je jeden z nejstarší mostů v Maidenheadu.

Úterky francouzského filmu XIV - 8 Femmes

Jak už jste asi poznali, podle obrázku, dnešní tip na film bude 8 Žen/8 Femmes.  Přiznám se tento film jsem viděla už hodně dávno a tak si nejsem jistá jestli ho popíšu správně. :)
V hlavních rolích můžete vidět Cathrine Deneuve nebo Fanny Ardant a další herečky. Celý film se odehrává na Vánoce, někdy v 50. letech. Rodina se střetává, aby spolu oslavili svátky, avšak někdo zabil otce rodiny. A tak se začne odehrávat vyšetřování, kdy se 8 žen snaží přijít na to, která z nich mohla otce zabít. Vzájemně se napadají a hádají se, která měla otce, manžela raději a proč ho ta a ta zabila. V hádkách na sebe vytahují tajemství, která si vzájemně zdělila. Jak film dopadne vám neprozradím, to by totiž nemělo smysl se pak na film podivat. 

Tento film je úžasný v tom, že je to detektivka, muzikál a komedie v jednom. Určitě bych tento film doporučila, nejen kvůli krásné francouzština, ale také kvůli příběhu a jelikož se ani nenadějeme a budou tu vánoce, tak by to mohlo být příjemné naladějí na ně.

Beruščiny patálie

Ahoj všem,

tak jsem si myslela, že Vám nestihnu napsat, ještě než odletím do Anglie, kde budu asi rok, ale ještě se uvidí jestli nezůstanu déle. No kde začít všechno probíhalo až moc snadno na úřadech byli milý, všechno jsem vyřídila raz dva, sbalením taky nebyl moc problém a já jsem tomu přestávala věřit, že by se mi nic nepřihodilo, takže když jsem dneska dopoledne přijela Leo Expressem do Prahy a pěkně si vystála frontu na autobus, co jede na letiště, zjistila jsem, že mi přišla informativní smska, že můj let byl ZRUŠEN! No nekleplo by vás z toho :D no já jsem v prvních minutách myslela, že mám infart, ale pak jsem přepnula do módu "Vyřešit problém" a po příjezdu na letiště jsem šla na informace a potom speciálně na British airways, kde mi našli nový let na zítra 14h přes Mardid a pak v 18:20 do Londýna :D Skvělé, aspoň poznám Madridské letiště,i když prohlídka Madridu by taky neuškodila.:) Poté, co mi přebookovali let, mi ještě našli hotel, takže teď píšu tento článek z hotelu Holiday Inn, který je tady u letiště. BA mi zajistili i jídlo, takže za chvilku půjdu asi na večeři a zítra mám ještě snídani a dokonce i oběd. :)

A víc asi dneska z mojeho dobrodružství nenapíšu. Snad zítra proběhne vše podle plánu a já dorazím do Londýna. O tom jak se mi dařilo napíšu zase někdy.

Brno

Ahojky všem :)

jak se máte? Já začínám být čím dál tím nervóznější z odjezdu do Anglie. Musím oběhat spoustu úřadů a zajistit si cestovní pojištění a je toho hodně, co musím ještě stihnout, než popříští týden odletím směr Anglie. Ale tenhle týden jsem jela ještě do Brna, abych se rozloučila s kamoškama s fakulty a zařila naposled studenský život s nočním životem.

Bonjour september

Bonjour tout le monde :)

První zářijívý týden máme  za sebou, léto je už pryč. Září bude pro mě zvláštní měsíc. Jak jistě víte, chci odjet do UK pracovat jako home assistant je to něco jako au pair, ale víc se stáráte o domácnost a míň o děti. :)
Koncem srpna jsem dostala nabídky na dvě rodiny v Anglii. Jedna bydlí 30 minut vlakem od Londýna a druhá přímo v Londýně. Bohužel ta co bydlí v Londýně si vybrala někoho jiného nakonec a tu co bydlí mimo Londýn jsem si zase nevybrala já.Naštěstí se na mě usmálo štěstí a hned potom co se stalo v podnělí mi v úterý psali s SA a nabídli mi další rodinku. Rodinka bydlí 20 minut vlakem od Londýna v městě velkém zhruba jak náš Olomouc. Mají dvě děti, holčičku 13 let a kluka 15, dvě kočka. Dcera jezdí na koních a když jsem se zmínila při telefonátu, že jsem nikdy na koni nejela tak se hnedka host mum nabídla, že mě na ně vezmou. Budu mít vlastní pokoj s koupelnou a tv a internetem, "vlastní" auto. Plat je taky celkem slušnej na home assistentu-služku, 90 liber týdně, 360 liber měsíčně což je na naše koruny zhruba 12 500,- měsíčně.

O čem mluvím když mluvím o běhání

Ahojky všem

prázdniny jsou skoro u konce a já mám pro vás další knihu, kterou jsem přečetlu hned na začátku prázdnin, ale pořád jsem nějak nevěděla jak začít a co vlastně napsat.

Kdo chytá v žitě

Ahojky :)

dneska to bude o další přečtené knížce. I když už mám svoje středoškolská léta dávno za sebou a tudíž už se nemusím nutit číst povinnou literaturu, rozhodla jsem se, že bych si mohla doplnit vzdělání a některé knihy z povinné literatury, které jsem ještě nečetla si přečíst. Ke knize Kdo chytá v žitě mě vlastně ani tak nepřivedla povinná literatura jako film Chapter 27, což je film o zabijí Johna Lennona z pohledu Marka Davida Chapmana. Na konci filmu se dozvíte, že M.D. Chapman si dlouho myslel, že je Holden Caulfield nebo bůh. No po přečtení knihy a následně znovu shlédnutí filmu vám budou jasné určité niance, které jsou ve filmu stvárněny.

Na návštěvě v Zoo

Ahojky všem:)

tak co jak se máte? Jak si užíváte prázdniny, víkend?

Já si je užívám v rámci možností.:) V úterý jsem si udělala se Cydney takový menší výlet do ZOO ve Dvoře Králové a byl to super výlet.:) Vyjely jsme ráno v 6 a kolem 9h jsem už byly před zoo. Nejdřív jsme si projely Safari, která se dá projet autem a potom jsem si prošly zbytek zoo pěšky. Musím říct, že zvířátka hlavně pakoně, zebry, antilopy, buvoli a nevím jací další kopytníci se proháněli po pastvinách nasafari, vypadali celkem šťastně. Bohužel mi přišlo, že v některých výbězích vypadali ty zvířátka strašně smutně. Ze Cydney jsme se je snažily rozveselit, tak jsme jim mávaly, a dělaly na ně obličeje a někteří zvědavci přišli ke sklu, nebo na kraj ohrady za námi. :) Třeba jako malej gepard nebo malej orangutánek, kterej dál na sklo svoji pacičku a já jsem mu dala svou. :) Orangutánek fotka z instagramu.

Údálosti posledních měsíců

to je taky dost, že se ozvu. :D No né, že bych se nechtěla ozvat, ale pořád jsem nějak nevěděla jak začít. Po ukončení jedné vysoké a úspěšném absolvováním na druhé jsem se rozhodla, že v září odjedu do UK pracovat jako au pair, nebo spíš housekeeper. Posledních 14 dní tedy lítam po úřadech, abych měla všechno vyřízené a mohla do agentury zanýst všechny důležité podklady. Kdybyste měli nějaké zkušenosti s housekeepingem v UK tak uvítám jakékoliv zkušenosti, rady. :)

Jak jistě víte, miluju 30 second to mars a víte, že jsem tady psala, jak jsem byla smutná, že jsem je loni nestihla. No a letos jsem si je nemohla nechat ujít jejich pondělní koncert v Tipsport aréně. Jared byl skvělý jako vždy. Sice mi vadilo, že bicí byli na playback, jelikož Shannon se nechal zatknout za řízení pod vlivem, podle toho co jsem vygooglila... a celkově proto bylo celé vystoupení kvůli němu zkrácené a nebyla to taková show jako loni na Rock for People, ale i tak musím říct, že mi pohled na Jareda stačil. Strašně se mi líbila nová písnička co hrál jmenuje se Save me a Jared ji věnoval svému dědečkovi. Fotky z koncertu mám na Instagramu :) Udělala jsem si radost a jako správná fanynka jsem si koupila tílko 30STM, někdo je živit musí :D :D :D
Celkově výlet do Prahy byl poklidný, ikdyž jsem měla v plánu stihnout víc věcí, tak největší radost mi udělala návštěva v Lushi v Palladiu, kde jsem si koupila úžasný šampon NEW, po kterém moje vlasy už nějaký čas toužily a pak velký kelímek Ugo džusu, nemohla jsem si koupit nic lepšího na snídaní než zeleninovou šťávu.:) Dokumentační fotky opět na Insta :Dtam najdete spoustu toho co jím a dělám, jelikož fotim skoro všechno, hlavně to jídlo. :D

Moje plány na prázdniny jsou takové neurčité, tento týden pojedu asi do Českého ráje na pár dní objevovat krásy česka a pak na nejúžasnější místo mého dětství k babičce na chalupu.
Mám v plánu chodit plavat a taky se musím ještě konečně rozhodnout jestli je hecnu nebo ne a zkusím si zaběhout WE RUN PRAGUE jelikož, pořád  běhám 5-7km s kratoučkýma přestávkama kdy zhruba 20 vteřin jdu a pak se zase rozeběhnu. Je pravda, že by to měl člověk zaběhnout v kuse nebo aspoň uběhnout 7km v kuse a pak ty tři doběhnout třeba s přestávkama. A v tom je ten problém i když se snažim teďka běhat víc,tak nevim jestli bych to zvládla, navíc jsem se nikdy žádného závodu neúčastnila.
Když už jsme u toho běhání, tak jsem si koupila i nové botky na běhání Nike jsou fialovomodré a úžasně se v nich běhá. Je opravdu poznat když běháte v botech na běhání nebo v jiných botaskách. A skutečně se vyplatí do bot investovat, můžete běhat v obyč triku a teplákách, ale botky musí být kvalitní. :) Jejda já se ale rozkecala :D Tak už asi končim, pokračování příště :D mějte se krásně a užívejte léta. Co vlastně budete dělat? Nějaké speciální plány, se kterými se chcete pochlubit. Třeba výlet do Afriky, Asie, brigáda v Californii a podobně.

Mandarinkové řezy s čokoládovou polevou

Ahoj všem,

poslední dobou jsem se dala nějak víc na vaření a pečení. U příležitosti narozenin Cydney jsem kromě veganského cheesecakeku upekla ještě veganský koláč a sice mě inspirovala Karolína z dewiibatwoman kde jsem našla recept na Citrónové řezy z čoko pudingem já jsem místo pudingu na povrch použila hořkou čokoládu.

Co budete potřebovat :

250g hladké mouky
250g polohrubé mouky
4 lžíce třtinového cukru
4 lžíce oleje
4 lžíce citrónové šťávy
1 kypřící prášek do pečiva
2 mandarinkové kompoty
3 hořké čokolády na vaření
1 balení hořkých kaštanů

I am so happy - popisek na koláči

Postup je velmi lehký všechny zmíňěné ingredience kromě čokolád jsem smíchala v mise následně po smíchání je vylila na papírem vyložený plech, popřípadě můžete plech vymazat olejem a vysypat kokosem a dála péct na 175°C zhruba 20-30 minut. Mezi tí než se mi koláč upekl jsem si ve vodní lázni rozpustila čokoládu s hořkými kaštany. Po vyjmutí jsem koláč nechala vychladnout a poté ho polila čokoládou a tu rozetřela po koláči.

Vegan cheesecake

Ahoj všem :)

po dlouhé době absence se zase ozývám. Dneska to bude recept na veganský cheesecake, který jsem pekla u příležitosti narozenin Cydney. Recept na tento cheesecake jsem našla na internetu a inspirovala jsem se hned dvěma recepty, které najdete TADY a TADY.

Tak tedy na korpus budete potřebovat:

400g ovesných vloček
100g mandlí natural
100g špaldové hladké mouky
100ml agávového sirupu
100ml rostliného oleje např. slunečnicového

Náplň
100 gr kešu natural
300 gr sojového jogurtu natural (např. Provamel)
2 tofu natural
1 plechovka kokosoveho mléka (v lednici minimálně hodinu před použitím)
30 gr  kukuřičného nebo bramborového škrobu
50 gr  cukru(já jsem použila hnědý třtinový cukr)
1/2 čajové lžičky mandlové esence
2 lzžíce citrónové šťávy
jahodová nebo jakákoliv jiná marmeláda
ovoce

Postup je následující:

Vločky, mandle se spolu rozmixují na prášek, poté přidáme mouku. Zároveň si vymixujeme agávový sirup a olej, který nám vytvoří pěnu. Nemusíte mixovat sirup a olej moc dlouho snačí pár minut. Následně všechno smícháme dohromady a dobře promícháme. Vzniklou hmotu vysypeme do dortové formy a skleničkou s hladkým dnem uhladíme tak, aby jsme měli těsto i po stranách dortové formy. Následně dáme do lednice vychladit  na 10 minut než si připravíme náplň.
Náplň připravíme tak, že si rozmixujeme všechny ingredience kromě marmelády a ovoce v hladkou hmotu. Já jelikož mám malý mixér jsem mixovala na dvakrát a to nejdřív kešu + půlka plechovky kokosového mléka, jogurty a mandlovou esenci. A následně tofu se zbytkem kokosového mléka cukrem, škrobem a citrónovou šťávou. Následně jsem obě poloviny spojila a pořádně promíchala. U kešu si nejde pozor, aby byly správně rozmixované, v náplni nesmí být vidět.
Když už jsem měla náplň hotovou, připravený korpus jsem dala na 15 minut předpéct na 175°C. Po úplynuté době jsem korpus vyndala z trouby a nechala ho trošku zchládnou, pak jsem do něj nalila připravenou náplň a pekla na 175°C dalších 45-50 minut až byla náplň na povrhu tuhá, ale když jste zatřepali formou ještě mírně pružila jako želé.
Těsto jsem nechala zchládnout asi půl hodiny a poté jsem povrh potřela domácí jahodovou marmeládou a ozdobila ovocem, v mém případě do byl červený a černý rybíz a jahody ze zahrádky.

Úterky francouzského filmu XI

Po dlouhé době, co jsem francouzštinu nemohla ani vidět, a že jsem na ni byla pěkně naštvaná, jsem se rozhlodla, že tahle moje naštvanost na jazyk musí jednou přestat, a tak jsem hledala, čím bych si zpříjemnila večer narazila jsem na film "Comme un chef," který je v češtině známý pod názvem Oui, šéfe. Hlavní roli v tomto filmu ztvárnil nikdo jiný než jeden z mých nejoblíbenějších francouzských herců Jean Reno. V hlavní vedlejší roli můžete vidět Michael Youn. 

Tak teďka k hlavní zápletce filmu, jak už je zvykem film se odehrává v Paříži, kde mladý kuchař Jacky Bonnot (Michael Youn) váří v různých restauracích a na žádném místě nevydrží déle jak týden, pokaždé ho vyhodí. Má totiž příliž vysoké nároky na vaření, ke každému jídlu se hodí jiné víno, jiný desert. Nemůžete si jen tak dát  "Boeuf burguignon" a k tomu bílé víno když na něj máte chuť, protože k hovězímu se vždy podává červené. 

A jelikož je Jacky francouz, tak se řídí zásadou, že ve Francii je to vždy kuchař kdo má pravdu, nikoliv zákazík jak platí u nás. Po měsíci, kdy vaří ve čtyřech restauracích a ze všech ho vyhodili, hledá další práci, jelikož jeho přítelkyně je ve vysokém stádiu těhotenství a nemůže pracovat a někdo účty platit musí. Najde si tedy práci jako opravář v jednom domově důchodců, jenže jeho vášeň pro vaření je tak velká, že když umývá okna u kuchyně nemůže si pomoct a vleze do ní a začne vařit. 

Shodou okolností v tomto domově je i otec jednoho z nejlepších kuchařů Alexandra Legarde, které Paříž zažila. Tedy když Alexandre příjde za svým otcem, ten zrovna obědná polévku, a tak nabídne svému synu ať také ochutná, ten neodmítne a když se dozví, že jídlo vařil Jacky tam mu nabídne místo ve své restauraci. A tak začne jejich spolupráce. Více prozrazovat nebudu na to se podívejte ve filmu. :)

Celkově se mi film líbil, je to typický francouzský film, se svou noblesou a svými zvláštnosti co francouzi mají a připadají jim normální, zatím co ostatní národy to považují za bláznovství. Je to film jako dělaný na odpoledne u čaje nebo kafíčka. Jeho atmosféra je poklidná, nasmějete se a na chvilku nebudete muset přemýšlet nad svými problémy.

Když žena běhá

 Pouze ti kdo se odváží vydat se příliš daleko, mohou zjistit, jak daleko se dá dojít. T.S.ELIOT

Ahoj všem :)

Dneska pro vás mám malý tip na jednu z knih o běhání, kterou jsem právě dočetla. Jak už napovídá titulek článku kniha se jmenuje "Když žena běhá" a napsala ji Alexandra Heminsley.

Květnový report

Ahoj všem :)

dlouho jsem se zas neozvala :D no co už, nějak nebylo o čem psát a tady dokončovala jsem vysokou takže poslední zkoušky, psaní posledních seminárních prací. A je to. Dostudováno. Prozatím.
Co k tomu víc dodat, mám bakalářský britský titul. Doma to nikdo neřešil, nikdo mi neblahopřál ani žádný velký oslavy, vlastně žádná. Není se čemu divit tak už to u nás chodí...

V dubnu jsem ztrávila jeden víkend u mojí adoptované tety na chatě a byla to paráda, relax největší. Měla jsem čas hodně fotit.
Taky jsem přečetla trilogii 50 shades of grey. Musím říct, že jsem k tomu měla hodně předsudků, a podle toho co jsem četla recenze jsem to ani číst nechtěla, ale pak jsem si řekla, že bude lepší když si na to udělám názor sama a jsem překvapená, že to nebylo tak špatný jak jsem si myslela. Ano český překlad je hodně chudý jazykově, určitě by to šlo přeložit štavnatěji, ale i tak to bylo dobrý. Když už nic tak Christiane má dobrý hudební vkus. Kromě 50 Shades of grey jsem začala číst i spoustu knížek o běhání, na které chystám samostatný článek. :)

Co dál nového v mům úžasném životě. S běháním jsem se ustálila na 5km, ale neběhám je pořád, někdy jen tak vyběhnu a po 3 km si řeknu, že mi to stačí tak to zabalím, jindy zas běžím víc. Dneska jsem si byla zaběhat až večer svou oblíbenou trasu. Měla jsem jít s kámoškou, ale ta se na mě vykašlala tak jsem běhala sama, to mi vyhovuje víc. I když já nikdy neběhám sama, většinou si představuju jak běhám s Jaredem nebo třeba s Jillian, Zuzkou. Dneska jsem běhala s dvěma krásnýma chlapama, kteří mě dost motivovali, první je samozřejmě Jared jak jinak a druhej je Alexander Skarsgard, za něj může asi True Blood, na který se dívám a nemůžu se dočkat až začne sedmá řada.

 

Měla jsem možnost vyzkoušet Fitbox a TRX a jsem z toho nadšená. Chápu, že vlna populatity fitboxu proběhla už tak před 4-5 lety, a TRX zhuba loni, předloni, ale u mě je to tak, že když je něco populární tak o to nejevím moc zájem, proto fitbox a trx až teď. Uvidím jak mi to bude vycházet časově, ale chtěla bych chodit každý týden nebo za 14 dní jak bude čas. 

A to bude asi všechno. Užijte si krásný květen. :)

9 let

Půl jedenácté, 22. dubna 2005 jsi odešla, na věky do nebe, nebo kam se to vlastně chodí a já stále nevím, kdy ta bolest přejde. Jsou dny kdy je ta bolest menší, snesitelnější a pak jsou dny jako výročí tvého umrtí a po tváři se mi nepřetržitě valí slzy velikosti balvanu a jejich pád nejde zastavit.
Když se to stalo, a ty jsi odešla byla jsem na tebe naštvaná jak jsi mi to mohla udělat odejít a nechat mě tu ať si žiju svůj život. Byla jsem překvapená, že to tak bolí, tvoje ztráta. Vlastně překvapuje mě to stále, že i po devíti letech, se podívám na tvoji fotku, vzpomenu si na nějaký zážitek, třeba jak jsme si spolu hrávaly a ty jsi mě ráda honila a i když se nad tím nostalgicky usměju tak cítím jak se tříštím na tisíce malých kousíčků, které nedokáže nikdo chytnou.

Doufám, že se tam nahoře, nebo kde to jsi se máš dobře, že tě tam nic nebolí a tvoje duše je teď volná a není uvězněná v těle prorostlém rakovinou.

Pokroky v běhání

Ahoj všem:)

jak se máte po víkendu. Doufám, že jste si ho užili v rámci možností. U mě to nestojí za řeč, byla jsem u rodičů a to už samo o sobě je dost...
Každopádně, chtěla jsem se trošku pochlubit, jelikož jsem dneska zaběhla svoje první 4 kilometry. Vím, že pro spoustu lidí to není nic velkýho, když denně běháte 10 km nebo se připravujete na půlmaratony a maratony a další běžecké soutěže, ale pro mě je to obrovský úspěch. Za prvé běhám teprve 14 dní, za druhé jako asi většina jsem nesnášela běh v tělocviku ve škole,za třetí i když jsem běhávala o prázdninách doma, tak jsem nejvíc uběhla 2km a za čtvrté jsem si vědoma toho, že až uběhu víc kilometrů budu na sebe pyšná stejně tak jako za ty 4km, takže čekejte další report. :)
Přeju vám úspěšný týden. :)

Run Black-ladybird, Run

Ahoj:)

tak se opět hlásím. Musím se dneska pochlubit, jelikož jsem byla konečně běhat a bylo to super. Vím, že jsem psala už možná někdy v únoru, že chci začít běhat, jenže pak se toho semlelo nějak moc a já neměla na nic náladu, a poslední na co bych myslela byl běh. Jenže jak slunných dnů přibývalo, začala jsem si pohrávat s myšlenkou, že bych mohla jít běhat. Takže posledních 14 dní jsem běhala tak říkajíc "od zítřka". Jenže pak jsem se včera večer začetla do knížky od Jillian Michaels - Bez hranic a Jillian tam říká, ať každý den uděláme něco z čeho máme strach, nebo čeho se bojíme. A tak jsem si řekla co můžu zkazit, maximálně na mě bude pár lidí koukat a buď si řeknou "Bože to je trapka" nebo si řeknou "Bože taky bych chtěla mít tu odvahu vyběhnout a vypadat jako ona" a když jsem si uvědomila tu druhou větu tak bylo jasný, že musím jít běhat.

Les petit-déjeuners vegan/Veganské snídaně

Ahojky :)

jak se máte? Doufám, že při tak krásné neděli se máte dobře a že jste si nezapomněli přetočit hodinky. Já jsem zapomněla takže, když jsem se probudila v 9:30 tak jsem zjistila z hrůzou, že je vlastně už 10:30. :D

Dneska bych vám chtěla ukázat moje vaganské snídaně. Tyto snídaně jím s menšími obměnami už asi 2 roky. Co se týká veganství, myslím si, že mi to jde dobře, dokonce je to možná lepší než jsem si myslela. Dneska budu mít svůj 100% vegan den, jinak jsem pořád 100% vegatarián a 80% vegan. Osmdesáti procentní, protože i když hlavní jídla jsou veganská tak pořád třeba na svačinku si dám čerstvý sýr s jablkem a skořicí. Snad i to v budoucnu nahradím něčím jiným. :)

Přechod na veganství

Ahoj všem :)

jak se máte? no u mě je to pořád jak na houpačce... ale k tomu proč dneska píšu. Rozhodla jsem se, že pomalu začnu stávat veganka. Jak víte jsem vegatarianka už skoro dva roky a nemůžu si stěžovat, ale pořád si připadám nějak divně, že jím vajíčka a mléčné výrobky. 

K tomu přechodu myslím si, že to nebude takovou problém jelikož jíme se Cydney spoustu veganských jídel už teď, ale stále jíme hodně mléčných výrobků a vajíčka.

Naštěstí mi kravské mléko nechutná, v životě jsem snad nevypila sklenici čistého mléka, vždycky jsem to musela mít s kakaem, abych necítila tu hnusnou chuť mléka... pak vajíčka s tím asi taky nebudu problém už teďka je moc nejím, jogurty nahradím sojovými, které mi chutnají, hlavně ty Provamel (nebo nějak tak se jmenují), jediný problém, který bude budou sýry, protože těch se zatím nemůžu vzdát, takže v tom bude přechod těžší, avšak nehodlám se stát ze dne na den veganem.

Chtěly bysme snížit jejich konzumaci na co nejmenší co to půjde, takovej systém 5/2, pět znamená přes týden co jsme v Brně nejíst vůbec nebo jen málo, a 2 co budeme u rodičů je jíst budeme, jelikož trvalo strašně dlouho než rodiče a zbytek rodiny pochopili, že nejíme se Cydney maso a stejně i po 2 letech, vždycky když přijedeme k babičce se nás ptá jestli bychom si nedaly maso, a že bychom už "s tou dietou" měly skončit a normálně se najíst....

A když jsem se včera zmínila před babičkou a tatou o veganství tak babička na mě vyjela s tím, že vegani jsou magoři, a že je člověk všežravec a měl by jíst všechno a né se živit zrním... Tata ten to okomentoval tím, že v masu je nejvíc živin, a že jestli by měl člověk něco jíst tak je to maso, následně dodal, že veganský - vegetariánský jidlo je strašně těžký připravit, a že maso stačí dát na pekáč a vrazit ho do troubi.

A pak někomu vysvětlujte, že vegetariáni, vegani netrpí hlady, nejíme jenom zrní, jenom jsme vyloučili jedno složku potravy, ale jinak jíme celý spektrum potravin, a že to netrvá věky ukuchtit něco dobrýho.:)

zdroj

British flag

Část Londýna a britská vlajka nad mou postelí na privátu, úplně dole je pak mapa londýnského metra. :)
Samozřejmě nemůže chybět ani francouzská vlajka když jsem donedávna studovala francouzštinu.

Sněženky

Quand rêve devient réalité/ Když se sen stává skutečností

Tak jsou konečně tu! Lístky na 30 Second to Mars. Loni jsem Jareda nestihla, letos si ho nenechám ujít. :)

Préparer de la limonade

Na tento primitivní receptík budete potřebovat, džbánek nebo jinou pěknou "nádobu" do které smícháte štávu ze dvou citrovů a vodu. A pak už si jen vychutnáte tu osvěžující chuť. :)

Nějak se to posralo...

zkouškové skončilo asi před týdnem a něco a já si už týden lámu hlavu co se sebou. Ti co to tu čtou častěji asi vědí, že i když francouzštinu miluji, tak její studium na vysoké není zrovna procházka růžovou zahradou. Nebyla. A i když jsem se vážně snažila a pilně studovala i o prázdninách tak to holt nestačila. Mě prostě ty diktáty nikdy nešly ani v češtině a ani ve francouzštině. Tedy opustila jsem pekelné brány univerzity. 

A teď je předemnou tma, nejistita a nic víc a já netuším co dál, je to jako kdybych stála na útesu a měla skočit do neznáma. Původně jsem měla v plánu, že si podám hned přihlášku na francouzštinu, nechám si uznat všechny předměty a budu zas ve druháku s tím, že bych si zopakovala tu prokletou fonetiku. Při delším přemýšlení jsem došla k závěru, že by se stejně příští rok opakovalo to samé, že by to bylo zas jen utrpení. 

Začala jsem tedy přemýšlet dál a napadly mě dějiny umění, protože miluju umění, focení a cokoliv co se týká této oblasti. Jenže se vyskytnul problém v tom, že na tento obor berou jenom s percentilem asi 70 a víc u TSP a to nedám. 

Jak čas utíká tak nějak přicházím na řešení, že bude nejlepší když teď dokončím tu první vysokou co jsem začala studovat, kde mi chybí už jen jedna zkouška a 3 seminárky, abych měla aspoň nějakej titul a pak se uvidí, pravděpodobně pojedu buď do Francie nebo Anglie jako aupair nebo pokojská to je fuk, jenom abych nemusela být na pracáku. Jó tomu se říká život. Akorát mě nikdo na život nepřipravil, protože celej můj úžasnej život to bylo jenom do školy a za školy, učení sem tam nějakej večírek nebo ples a jinak furt škola a co mám teď dělat? Zase si začínám říkat, jak jednoduchý by bylo spáchat sebevraždu, je to tak jednoduchý řešení všech problémů. Nebojte já žádnou sebevraždu nechystám, ještě jsem se nesetkala s Jaredem, kterej na mě čeká v červnu. 

Při tom všem přemýšlení a nespání a různých depresivních stavech, mě chytla British manie, takže poslouchám výhradně britské skupiny jako třeba mé oblíbené Queen, Led Zeppelin, The Beatles, ale třeba i Adele, Paramore. Tumblr jsem uplně zahltila všemožnýma fotkama Anglie a hlavně Londýna.

Sleduju britské seriály jako Sherlocka toho s Benedictem Cumberbatchem jsem za poslední týden viděla tak 20x nejmíň, už to umím na zpamět :D pak se ze mě stává závislák na Top Gearu. Dále jsem viděla Bridget Jones, Johnny English, James Bond cokoliv, kde je britský přízvuk, záběry Londýna nebo Británie.

A když už se mi zrovna nechce přemýšlet, něco sledovat nebo něco poslouchat tak čtu, upravuju fotky, protože jsem zjistila, že jsem vůbec neupravila fotky z Anglie jak jsem tam byla posledně a i jiný fotky jsem vůbec neupravila tak tím se zaměstnávám. Samozřejmě měla bych psát seminární práci, kterou mám do školy odevzdat popříští týden, ale času dost... Znáte to, ten pocit, že něco musíte, ale tělo vám říká, že nemůže a tak to odložíte v naději, že se tělu i duši udělá třeba zítra líp. To mě přivádí k tomu, že vůbec necvičím.

Salát s fenyklu s hruškou a pomerančem

Ahoj všem

mám tu pro vás jeden recept, který jsem vyzkoušela včera na večeři. V letošním novoročním listu jsem psala, že bych chtěla zkusit novou zeleninu a ovoce. Jako první přišel na řadu fenykl.

Na dvě porce budete potřebovat
2 menší bulvy fenyklu
2 hrušky
1 pomeranč
vlašské ořechy (hrst, nebo podle uváření)

na zálivku
2 lžičky citronové šťávy
1 lžička olivový olej
sůl
pepř
1 čajová lžička provensálské koření

Fenykl umijeme, rozkrojíme na půl a následně vyřízneme koťál uprostřed, následně nakrájíme fenykl na palátky. Totéž provedeme i s hruškami a pomerančem. Vše dáme do misky kde do dohromady promícháme. V další misce si připravíme citronovou šťávu, olivový olej, sůl pepř a provensálské koření. Následně tím pojijeme salát a přidáme i půlky ořechů, které můžete nasekat, ale dají se přidat i celé poloviny.
A výsledný salát můžete vidět na fotce zde :)

 

Bon Appétit!

Kniha vs. elektronická čtečka

Ahoj všem

hodně se o tom mluví, jsou tací, kteří jsou pouze pro knihu a nikdy by si to elektronické co si nekoupili. Pak je druhá skupinka lidí, kterým elektronická čtečka nevadí. A pak jsou tací, kteří se neumějí rozhodnout co je lepší a používají obojí.

Začnu tím co je tu na světě déle tedy :

Plus pro knihu

• můžete si do ní dělat poznámky, podtrhávat
• můžete používat úžasné záložky všemožných barev, velikostí, obrázků, motivů...
• krásně voní jak ty nové tak někdy i ty staré
• s knihou budete vždycky vypadat víc chytře 
• z dlouhého čtení vás nebolí oči
• nikdy se jí nevybije baterka, můžete číst furt

Mínusy pro knihu

• listy se snadno zničí, portháním, politím, umažtěním, podpálením... známo to ;)
• ty obsáhlejší kousky jsou dosti těžké

Plus pro elektronickou čtečku

• vleze se vám do ní mnoho knih
• můžete tam nahrávat soubory v mnoha různých formátech
• je lehká, takže ji můžete mít stále při sobě
• můžete ji zárověň používat jako přehrávač na hudbu pokud vám to umožňuje, ta moje to umí
• může to být váš malý externí disk na různé dokument co potřebujete mít zálohované

Mínusy pro elektronickou čtečku

•  při dlouhém čtení bolí oči, nebo aspoň slzí...
• když se jí vybije baterka tak si holt nepočtete
• i když je nová nebo stará tak nikdy neucítíte tu krásnou vůni, kterou mají knihy

 Snažila jsem se sem vypsat klady i zápory obou dvou soutěžících, samozřejmě je to dosti subjektivní pohled. Já osobně se asi vždycky budu víc přiklánět na stranu starých dobrý knih, jelikož jsou tu déle, vyrostla jsem s ními a miluju je. Na druhou stranu se nebráním pokroku a čtečku jsem vzala na milost, zejména, protože si do ní můžu nahrát soubory v pdf, doc, exe a nemusím si je tisknout, když jsou to například materiály do školy.

Le nouveau moi II

Ahoj všem :)

pod článek Le nouveau moi jsem našla komentář, jestli bych nechtěla ukázat nějaké fotky mojí formy. Jak jsem napsala pod tento komentář  žádné fotky nezveřejním, strašně nerada se fotím a nechci litovat toho, že bych to tu zveřejnila a někdo mě poznal, ale nic mi nebrání jsem sepsat míry, váhu a moji výšku. Na začátek bych měla možná říct, ať nečekáte nějaký velký hubnutí, těch pár kilo co jsem zhubla možná ani nespojí za řeč. :)

jedna z nejkrásnejších fotek Zuzky :)

Jak jsem se stala tlustou? Začalo to všechno v pubertě, před tím jsem byla normální celkem štíhlé dítě, ikdyž jsem neměla žádný sport, kromě tělocviku ve škole a jídlo doma taky nebylo extra zdravé. S příchodem  puberta a samozřejmě i se šikanou na základce jsem přibrala z 55kg na 72kg za rok, to mi bylo asi 13-14let a ta váha nebyla konečná. Jak čas plynul a já jsem stále víc ztrácela sebevědomí, nevěděla co sama se sebou, řešila jsem to jídlem jak jinak. Vždycky když jsem měla nějakej problém co jsem kdy měla jsem řešila jídlem, protože tak mi nemohl nikdo ubližovat... a projedla jsem se až k 89kg. Asi nemusím popisovat ty pocity,  že se na sebe nedokážete podívat do zrcadla jak se sami sobě hnusíte....

Ma musique préférée

Ahoj všem :)

co bych to byla za studentku francouzštiny, kdybych neposlouchala francouzskou hudbu. Úpřímně samozřejmě u mě převládají anglické písničky, na kterých jsem vyrostla, avšak francouzská hudba mám v mém srdci taky své místo. Franouzskou hudbu poslouchám když chci slyšet něco lehčího, krásného, chci získat pozitivní energii, jelikož jsem zjistila, že francouzi snad neprodukují rock ani nic podobného.

Le nouveau moi

Ahoj všem,

už jsem dlouho nenapsala. Zase. No co se dá dělat, všichni víme, že zkouškové je náročné období a ti z nás, kteří ho berou aspoň trošku vážně nedělají nic jiného než se snaží narvat si ty informace, co jsme měli vstřebávat celý semestr, za noc do hlavy. :D Samozřejmě nemůže u toho učení chybět kafe, které stejně po pár probdělíchnocích přestane působit. U mě teda stoprocentě už přestalo působit. Každopádně dneska je den kdy se nemusím učit na žadnou zkoušku jelikož další mám až příští týden. Juch. :)

Tak novinky ode mě. Rozhodla jsem se, že jelikož mám nový mobil, do kterého jsem si stáhla aplikace RunKeeper, tak začnu běhat znovu. Běhala jsem o prázdninách a bavilo mě to tak nevidím žádnej problém začít běhat Brně znovu. Nevím proč, ale zdá se mi, že v Brně snad běhá každý. :D Hodně o tom čtu na různých blozích, jak většinou slečny běhají po Brně, nejvíc teda v Lužánkách a pak tak různě po ulicích tak jsem si řekla, že do Lužánek to mám celkem kousek.  Lužánky jsou takovej zvláštní park, vždycky když přes něj jdu, hlavně na jaře nebo v létě tak si připadám jako v Londýně v Hyde Parku nebo St. James's Parku. Miluju ten pocit.

K běhání si musim koupit pouzdro na mobil, abych si ho mohla přidělat na paži.
Další cvičení: plánuju dokončit Body Revolution od Jillian, protože už mi chybí jenom týden. Super program, super trenérka. Jill je přesně taková jak je to o ní říká, na začátku, když jí neznáte ji nemáte moc v oblibě, ale postupně je prostě začnete milovat. ♥  Pak bych se chtěla znovu vrhnout na 6P6W taktéž od Jill plus dokončit Zuzčiny zwow, který jsem ještě neodcvičila všechny.  

Musím se pochválit, že jsem s novým rokem a taky pod vlivem tohoto úžasného, motivačního, pozitivního článku na blogu Růžové pandy konečně napsala Bublině a konfrontovala ji s tím jak se mnou poslední roky zametá. Vy co to tu sem tam čtete, nebo jste nějaký článek, kde jsem ji zmiňovala četly, víte moc dobře, jak jsem na ni nadávala, a jak jsem si to sama pro sebe po všem tom jak se ke mě chovala ukončila, samozřejmě to bylo jenom moje rozhodnutí, protože Bublina potom co mi píše za zprávy za facebook, evidentně nikde žádný problém nevidí, a já jsem ta špatná, že to moc hrotim...
 Líbílo se mi tam, jak Růžová panda, napsala, že nebude udržovat přátelství jenom z nostalgie. A to je ono, udržovala jsem s Bublinou vztah z nostalgie, k tomu co bylo na základce, na střední, kvůli tomu co jsme spoliu zažily a jelikož to se nevrátí, pokud teda někdo nemáte takový ty přetáčecí hodiny jako Hermiona v třetím díle Harryho Pottera.

A co jsem chtěla říct nadpisem? Tento rok budu jiná, budu říkat, že mi něco vadí, v momentě kdy mi to bude vadit, a je mi jedno, že si ostatní o mě budou říkat, že jsem nespokojená, vybíravá a nevim co, protože ikdyž to neřeknu, tak ostatní nebudou vědět, že nastal nějakej problém v Matrixu a zamezím tím vytváření podobných situací jako s Bublinou....

Paříž ještě jednou

Ahoj všem! :)

tak jsem se úspěšně vrátila z Paříže, a už se mi zase stíská. Mám croissanový absťák.

Hned na úvod musím přiznat, že jsem se trochu bála, jet někam sama bez cestovky, ale začínám tomu přicházet na chuť, jelikož můžete vstávat kdy chcete, můžete jít kam chce a ve chvíli kdy chcete vy a ne průvodkyně s cestovky. Jestli umíte anglicky tak i tak se ve Francii domluvíte, samozřejmě francouzština výhodou. Vzpomínám si, že hnedka na letišti v Paříži, když jsme si se Cydney kupovaly lístek na vlak do Paříže na Gare du Nord, tak Cydney mluvila anglicky, a já jsem se pak zeptala francouzsky na to jestli ten vlak tam zastavuje a hned byla paní milejší, a ochotnější dokonce mi řekla, jak se dostaneme nejrychleji na nástupiště a jak dlouho bude trvat cesta.

 ještě teď jsem překvapená, jak snadno to všechno proběhlo, neztratily jsem se na letišti CDG, neztratily jsme se v metru, na hotel jsme dorazily včas, na recepci to šlo taky hladce, každý den program co jsme měly naplánovaný taky proběhl v pohodě, v Paříži jsme nebloudily, nakoupily jsme si v supermarketu Monoprix co jsme chtěly a v pekařství vedle croissany tak dobré, že bych je mohla jíst každý den, oslňovali francouze.  Asi nikdy nezapomenu, jak jeden pán řekl Cydney "J'adore tes yeux vert." ( zbožnuje tvoje zelené oči)

Co jsme teda viděly a navštívily?