Když žena běhá

 Pouze ti kdo se odváží vydat se příliš daleko, mohou zjistit, jak daleko se dá dojít. T.S.ELIOT

Ahoj všem :)

Dneska pro vás mám malý tip na jednu z knih o běhání, kterou jsem právě dočetla. Jak už napovídá titulek článku kniha se jmenuje "Když žena běhá" a napsala ji Alexandra Heminsley.

O čem kniha je? Kniha je rozdělena na dvě části. V první sama Alexandra popisuje svůj příběh jak přišla k běhání, jak běžela svůj první maraton, jak se cítila když ho doběhla a jak ji běh pak přestal bavit a znovu musela najít k němu cestu. Dále popisuje, jak se díky běhu sblížila se svým otcem, o kterém se dozvěděla, že také běhal několik maratonů a díky tomu s ním telefonovala kdykoliv měla nějaké pochybnosti, že maraton nezvládne, nebo když jí něco napadlo a jednoduše se chtěla o to s ním podělit. Přečtete si tu také jaké měla ztrasti s výběrem správné sportovní podprsenky a kvalitních bot.

Kniha je o to víc pro mě zajímavější a věděla jsem hned, že se mi bude líbit, když jsem zjistila, že autorka je britka, a kde jinde by mohla bydlet než v Londýně. <3 Takže když popisovala svoje běhy po Regent's parku nebo Hyde parku nebo kdekoliv jinde po Londýně, tak jsem si vybavovala svoje vzpomínky na Londýn a běhala v myšlenkách s ní. Následně když se přestěhovala do Brightonu jsem běhala s ní po Brighton Pier a nábřeží a i některými postraními uličkami, dokonce jsem si vybavovala velice pronikavý chechtavý řev racků, kterých je v Brightonu požehnaně. :D

 V druhé části knihy se dočtete, jaký byl vývoj ženského běhu, a že to nebylo jednoduché. Proč dělat něco jednoduše, když to jde složitě. :D V této části se dočtete o největších ženách, které se zasadily o to, aby mohly maratony běhat i ženy. Po těchto úžasných příbězích nasleduje část užitečních informací, co všechno si vzít sebou na maraton, jak se vyvarovat některým zraněním při běhání a také nějaká ta tajemství a mýty kolem běhání.

Mě nejvíc pobavila část, kde bylo zdůvodněno proč vlastně ženy nemohly běhat a proč je pokaždé, když se pokusily nějakého závodu zůčastnit vždycky vyřadily, nebo jejich čas nikdo nepočítal, nebo musely běžet ž úplně vzadu.
Například ženy nemohly běhat, jelikož jsou příliš křehké na to, aby běhaly. Prosím Vás, ženy sice jsou brány jako křehké pohlaví, ale zas tak křehké nejsme viz. úžasný článek v květnové Marie Claire, kde se Tomáš Baldýnský zabývá tímto nesmysleným označováním, že ženy jsou slabším, křehčím pohlavím. Další důvody jsou fyziologické,že na to nejsme stavěny a dále prý by nám běh mohl nějak poškodit dělohu :D

Pokud jste tedy tou, která takzvaně běhá "od zítřka" tak je kniha jako dělaná pro vás. Je vtipná, nebudete u ní umírat nudou, protože každá kapitola a část je něčím zajímavá. Najdete v ní plno užitečných rad a třeba vás inspiruje pro to konečně obou botasky a vyběhnout ven.

Podle mého nejhorší je vyjít ze dveří pak už to jde nějak samo. Jestli se bojíte toho, že neuběhnete danou trasu, tak si z toho nic nedělejte, chodit jste se naučily taky až za rok tak nečekejte, že budete umět běhat hned. Navíc nikdo vám hlavu neutrhne když přejdete do chůze a po chvilce se znovu rozeběhnete. :)