pátek 31. ledna 2014

Kniha vs. elektronická čtečka

Ahoj všem

hodně se o tom mluví, jsou tací, kteří jsou pouze pro knihu a nikdy by si to elektronické co si nekoupili. Pak je druhá skupinka lidí, kterým elektronická čtečka nevadí. A pak jsou tací, kteří se neumějí rozhodnout co je lepší a používají obojí.

Začnu tím co je tu na světě déle tedy :

Plus pro knihu
  • můžete si do ní dělat poznámky, podtrhávat
  • můžete používat úžasné záložky všemožných barev, velikostí, obrázků, motivů...
  • krásně voní jak ty nové tak někdy i ty staré
  • s knihou budete vždycky vypadat víc chytře 
  • z dlouhého čtení vás nebolí oči
  • nikdy se jí nevybije baterka, můžete číst furt
Mínusy pro knihu
  • listy se snadno zničí, portháním, politím, umažtěním, podpálením... známo to ;)
  • ty obsáhlejší kousky jsou dosti těžké
Plus pro elektronickou čtečku
  • vleze se vám do ní mnoho knih
  • můžete tam nahrávat soubory v mnoha různých formátech
  • je lehká, takže ji můžete mít stále při sobě
  • můžete ji zárověň používat jako přehrávač na hudbu pokud vám to umožňuje, ta moje to umí
  • může to být váš malý externí disk na různé dokument co potřebujete mít zálohované
Mínusy pro elektronickou čtečku
  •  při dlouhém čtení bolí oči, nebo aspoň slzí...
  • když se jí vybije baterka tak si holt nepočtete
  • i když je nová nebo stará tak nikdy neucítíte tu krásnou vůni, kterou mají knihy
 Snažila jsem se sem vypsat klady i zápory obou dvou soutěžících, samozřejmě je to dosti subjektivní pohled. Já osobně se asi vždycky budu víc přiklánět na stranu starých dobrý knih, jelikož jsou tu déle, vyrostla jsem s ními a miluju je. Na druhou stranu se nebráním pokroku a čtečku jsem vzala na milost, zejména, protože si do ní můžu nahrát soubory v pdf, doc, exe a nemusím si je tisknout, když jsou to například materiály do školy.


Le nouveau moi II

Ahoj všem :)


pod článek Le nouveau moi jsem našla komentář, jestli bych nechtěla ukázat nějaké fotky mojí formy. Jak jsem napsala pod tento komentář  žádné fotky nezveřejním, strašně nerada se fotím a nechci litovat toho, že bych to tu zveřejnila a někdo mě poznal, ale nic mi nebrání jsem sepsat míry, váhu a moji výšku. Na začátek bych měla možná říct, ať nečekáte nějaký velký hubnutí, těch pár kilo co jsem zhubla možná ani nespojí za řeč. :)
jedna z nejkrásnejších fotek Zuzky :)

Jak jsem se stala tlustou? Začalo to všechno v pubertě, před tím jsem byla normální celkem štíhlé dítě, ikdyž jsem neměla žádný sport, kromě tělocviku ve škole a jídlo doma taky nebylo extra zdravé. S příchodem  puberta a samozřejmě i se šikanou na základce jsem přibrala z 55kg na 72kg za rok, to mi bylo asi 13-14let a ta váha nebyla konečná. Jak čas plynul a já jsem stále víc ztrácela sebevědomí, nevěděla co sama se sebou, řešila jsem to jídlem jak jinak. Vždycky když jsem měla nějakej problém co jsem kdy měla jsem řešila jídlem, protože tak mi nemohl nikdo ubližovat... a projedla jsem se až k 89kg. Asi nemusím popisovat ty pocity,  že se na sebe nedokážete podívat do zrcadla jak se sami sobě hnusíte....

pátek 24. ledna 2014

Ma musique préférée

Ahoj všem :)

co bych to byla za studentku francouzštiny, kdybych neposlouchala francouzskou hudbu. Úpřímně samozřejmě u mě převládají anglické písničky, na kterých jsem vyrostla, avšak francouzská hudba mám v mém srdci taky své místo. Franouzskou hudbu poslouchám když chci slyšet něco lehčího, krásného, chci získat pozitivní energii, jelikož jsem zjistila, že francouzi snad neprodukují rock ani nic podobného.

středa 22. ledna 2014

Le nouveau moi

Ahoj všem,

už jsem dlouho nenapsala. Zase. No co se dá dělat, všichni víme, že zkouškové je náročné období a ti z nás, kteří ho berou aspoň trošku vážně nedělají nic jiného než se snaží narvat si ty informace, co jsme měli vstřebávat celý semestr, za noc do hlavy. :D Samozřejmě nemůže u toho učení chybět kafe, které stejně po pár probdělíchnocích přestane působit. U mě teda stoprocentě už přestalo působit. Každopádně dneska je den kdy se nemusím učit na žadnou zkoušku jelikož další mám až příští týden. Juch. :)

Tak novinky ode mě. Rozhodla jsem se, že jelikož mám nový mobil, do kterého jsem si stáhla aplikace RunKeeper, tak začnu běhat znovu. Běhala jsem o prázdninách a bavilo mě to tak nevidím žádnej problém začít běhat Brně znovu. Nevím proč, ale zdá se mi, že v Brně snad běhá každý. :D Hodně o tom čtu na různých blozích, jak většinou slečny běhají po Brně, nejvíc teda v Lužánkách a pak tak různě po ulicích tak jsem si řekla, že do Lužánek to mám celkem kousek.  Lužánky jsou takovej zvláštní park, vždycky když přes něj jdu, hlavně na jaře nebo v létě tak si připadám jako v Londýně v Hyde Parku nebo St. James's Parku. Miluju ten pocit.


K běhání si musim koupit pouzdro na mobil, abych si ho mohla přidělat na paži.
Další cvičení: plánuju dokončit Body Revolution od Jillian, protože už mi chybí jenom týden. Super program, super trenérka. Jill je přesně taková jak je to o ní říká, na začátku, když jí neznáte ji nemáte moc v oblibě, ale postupně je prostě začnete milovat. ♥  Pak bych se chtěla znovu vrhnout na 6P6W taktéž od Jill plus dokončit Zuzčiny zwow, který jsem ještě neodcvičila všechny.  

Musím se pochválit, že jsem s novým rokem a taky pod vlivem tohoto úžasného, motivačního, pozitivního článku na blogu Růžové pandy konečně napsala Bublině a konfrontovala ji s tím jak se mnou poslední roky zametá. Vy co to tu sem tam čtete, nebo jste nějaký článek, kde jsem ji zmiňovala četly, víte moc dobře, jak jsem na ni nadávala, a jak jsem si to sama pro sebe po všem tom jak se ke mě chovala ukončila, samozřejmě to bylo jenom moje rozhodnutí, protože Bublina potom co mi píše za zprávy za facebook, evidentně nikde žádný problém nevidí, a já jsem ta špatná, že to moc hrotim...
 Líbílo se mi tam, jak Růžová panda, napsala, že nebude udržovat přátelství jenom z nostalgie. A to je ono, udržovala jsem s Bublinou vztah z nostalgie, k tomu co bylo na základce, na střední, kvůli tomu co jsme spoliu zažily a jelikož to se nevrátí, pokud teda někdo nemáte takový ty přetáčecí hodiny jako Hermiona v třetím díle Harryho Pottera.



A co jsem chtěla říct nadpisem? Tento rok budu jiná, budu říkat, že mi něco vadí, v momentě kdy mi to bude vadit, a je mi jedno, že si ostatní o mě budou říkat, že jsem nespokojená, vybíravá a nevim co, protože ikdyž to neřeknu, tak ostatní nebudou vědět, že nastal nějakej problém v Matrixu a zamezím tím vytváření podobných situací jako s Bublinou....

sobota 11. ledna 2014

Paříž ještě jednou


Ahoj všem! :)

tak jsem se úspěšně vrátila z Paříže, a už se mi zase stíská. Mám croissanový absťák.

Hned na úvod musím přiznat, že jsem se trochu bála, jet někam sama bez cestovky, ale začínám tomu přicházet na chuť, jelikož můžete vstávat kdy chcete, můžete jít kam chce a ve chvíli kdy chcete vy a ne průvodkyně s cestovky. Jestli umíte anglicky tak i tak se ve Francii domluvíte, samozřejmě francouzština výhodou. Vzpomínám si, že hnedka na letišti v Paříži, když jsme si se Cydney kupovaly lístek na vlak do Paříže na Gare du Nord, tak Cydney mluvila anglicky, a já jsem se pak zeptala francouzsky na to jestli ten vlak tam zastavuje a hned byla paní milejší, a ochotnější dokonce mi řekla, jak se dostaneme nejrychleji na nástupiště a jak dlouho bude trvat cesta.

 ještě teď jsem překvapená, jak snadno to všechno proběhlo, neztratily jsem se na letišti CDG, neztratily jsme se v metru, na hotel jsme dorazily včas, na recepci to šlo taky hladce, každý den program co jsme měly naplánovaný taky proběhl v pohodě, v Paříži jsme nebloudily, nakoupily jsme si v supermarketu Monoprix co jsme chtěly a v pekařství vedle croissany tak dobré, že bych je mohla jíst každý den, oslňovali francouze.  Asi nikdy nezapomenu, jak jeden pán řekl Cydney "J'adore tes yeux vert." ( zbožnuje tvoje zelené oči)

Co jsme teda viděly a navštívily?