Dneska byl zvláštní den ani nevím kde začít. Možná bude nejlepší začít už v noci, byla asi jedna ráno když jsem šla spát a stejně jsem nemohla usnout, pořád se mi v hlavě honilo jak to asi dopadne, co tam asi bude, jestli budu všechno vědět, jestli jsem se naučila všechno. A pak jsem nějak usnula a probudila se samo od sebe v půl páté a už pořádně neusla, jen se tak převalovala. Vstala jsem asi tak v půl 8, nasnídala se, oblekla a jela. V šalině jsem se nějak uklidnila, budovu jsem našla celkem dobře, byla jsem tam dřív, tak jsem čekala na chodbě a pak v 10h nás pustili dovnitř, sedla jsem si doprostřední řady. A pak přede mě dali ten test. Oborový test z francouzštiny, na který jsem se připravovala minimálně poslední půl rok a před tím 4 roky. Nevím co si mám o tom myslet. Děsí mě, že jsem nevěděla všechno, a že to co jsem tam napsala třeba nebude stačit.Strašně moc jsem tam zmatkovala. Nenávidím průpisky! Zásadně píšu pentilkou, člověk pak nevypadá jak debil když se splete, můžete to vymazat a neškrtat.
Poslední rok se přesvědčuju, že mě vezmou, ale v tuhle chvíli moje víra je na bodu mrazu. Věřila jsem, že mě vezmou, protože přece jednou se na mě musí usmát štěstí a přijít mi dopis a v něm PŘIJATA!
Kromě francouzštiny, která byla dneska mám před sebou ještě dvě zkoušky. Dneska večer, abych nemusela myslet na tu francouzštinu, budu asi dopisovat seminárky, který jsem měla napsaný, ale jelikož mi kleknul externí disk tak je musím psát znovu. Když je někdo blbej...
