Nějak se to posralo...

zkouškové skončilo asi před týdnem a něco a já si už týden lámu hlavu co se sebou. Ti co to tu čtou častěji asi vědí, že i když francouzštinu miluji, tak její studium na vysoké není zrovna procházka růžovou zahradou. Nebyla. A i když jsem se vážně snažila a pilně studovala i o prázdninách tak to holt nestačila. Mě prostě ty diktáty nikdy nešly ani v češtině a ani ve francouzštině. Tedy opustila jsem pekelné brány univerzity. 

A teď je předemnou tma, nejistita a nic víc a já netuším co dál, je to jako kdybych stála na útesu a měla skočit do neznáma. Původně jsem měla v plánu, že si podám hned přihlášku na francouzštinu, nechám si uznat všechny předměty a budu zas ve druháku s tím, že bych si zopakovala tu prokletou fonetiku. Při delším přemýšlení jsem došla k závěru, že by se stejně příští rok opakovalo to samé, že by to bylo zas jen utrpení. 

Začala jsem tedy přemýšlet dál a napadly mě dějiny umění, protože miluju umění, focení a cokoliv co se týká této oblasti. Jenže se vyskytnul problém v tom, že na tento obor berou jenom s percentilem asi 70 a víc u TSP a to nedám. 

Jak čas utíká tak nějak přicházím na řešení, že bude nejlepší když teď dokončím tu první vysokou co jsem začala studovat, kde mi chybí už jen jedna zkouška a 3 seminárky, abych měla aspoň nějakej titul a pak se uvidí, pravděpodobně pojedu buď do Francie nebo Anglie jako aupair nebo pokojská to je fuk, jenom abych nemusela být na pracáku. Jó tomu se říká život. Akorát mě nikdo na život nepřipravil, protože celej můj úžasnej život to bylo jenom do školy a za školy, učení sem tam nějakej večírek nebo ples a jinak furt škola a co mám teď dělat? Zase si začínám říkat, jak jednoduchý by bylo spáchat sebevraždu, je to tak jednoduchý řešení všech problémů. Nebojte já žádnou sebevraždu nechystám, ještě jsem se nesetkala s Jaredem, kterej na mě čeká v červnu. 

Při tom všem přemýšlení a nespání a různých depresivních stavech, mě chytla British manie, takže poslouchám výhradně britské skupiny jako třeba mé oblíbené Queen, Led Zeppelin, The Beatles, ale třeba i Adele, Paramore. Tumblr jsem uplně zahltila všemožnýma fotkama Anglie a hlavně Londýna.

Sleduju britské seriály jako Sherlocka toho s Benedictem Cumberbatchem jsem za poslední týden viděla tak 20x nejmíň, už to umím na zpamět :D pak se ze mě stává závislák na Top Gearu. Dále jsem viděla Bridget Jones, Johnny English, James Bond cokoliv, kde je britský přízvuk, záběry Londýna nebo Británie.

A když už se mi zrovna nechce přemýšlet, něco sledovat nebo něco poslouchat tak čtu, upravuju fotky, protože jsem zjistila, že jsem vůbec neupravila fotky z Anglie jak jsem tam byla posledně a i jiný fotky jsem vůbec neupravila tak tím se zaměstnávám. Samozřejmě měla bych psát seminární práci, kterou mám do školy odevzdat popříští týden, ale času dost... Znáte to, ten pocit, že něco musíte, ale tělo vám říká, že nemůže a tak to odložíte v naději, že se tělu i duši udělá třeba zítra líp. To mě přivádí k tomu, že vůbec necvičím.