Nemám ráda návštěvy lékařů a už vůbec nemám ráda návštěvy veterinárních klinik. Já osobně, navštěvuji lékaře jenom když umírám a to se nestalo už asi 5 nebo 6 let. Jediné kam chodím pravidelně 2x ročně je zubař a to jen protože jsem v ordinaci asi 5 minut :D.
Né že by mi vadilo chodit třeba k obvodní doktorce, prý je fajn, já jsem ji nikdy neviděla. Naposled jsem byla u svojí dětské doktorky když mi předávala průkazku v 18 a já se přihlásila k mamčiné doktorce a kartu předala sestřičce tím pro mě návštěva doktorky skončila. Já bych možná aji k ní zašla, ale nemám čas na to strávit celý den v čekárně s důchodci, kteří si vedle vás vypráví jak je dnešní mládeš nevychovaná, hlavně že oni byli vzor slušnosti a vychovanosi. Asi by si každej měl nejdřív zamíst před svým prahem. Takže asi tak.
Hlavní důvodem, ale tohoto článku je, že jsem byla dneska u veterináře s naší Emou (francouzský buldoček) a zjistilo se, že Emča má vyhřezlou plotýnku na bederní páteři, a že může ochrnout. Takže teďka musí brát 4 různý druhy prášků a kapek, aby se jí to zlepšilo. Jsem z toho upřímně úplně mimo, protože jsem si hnedka vybavila jak nám před sedmi lety v únoru oznámil doktor, že naše druhá fenka (taky francouzský buldoček ) má rakovinu a zbývá jí tak dva měsíce života. Za dva měsíce Bessy opravdu zemřela a ve stejný den jen o 2 hodiny později potom co jsme si museli nechat utratit, protože měla velké bolesti a my jsme se nedokázali dívat na to jak moc trpí, se narodila Emma.
Já vím asi bych to měla brát z té pozitivní stránky, přišlo se na to včas, dá se s tím něco dělat, Emča bude brát ty léky a chodit na procházky, který musí mít minimálně1km,což Emma neujde, už po půl km umírá, ale i tak Emči bylo letos v dubnu 7 let, už není žádný štěně, a taky sedm let bylo Bessince když zemřela proto je to pro mě tak emotivní záležitost.
Žádné komentáře:
Okomentovat