Paříž ještě jednou

Ahoj všem! :)

tak jsem se úspěšně vrátila z Paříže, a už se mi zase stíská. Mám croissanový absťák.

Hned na úvod musím přiznat, že jsem se trochu bála, jet někam sama bez cestovky, ale začínám tomu přicházet na chuť, jelikož můžete vstávat kdy chcete, můžete jít kam chce a ve chvíli kdy chcete vy a ne průvodkyně s cestovky. Jestli umíte anglicky tak i tak se ve Francii domluvíte, samozřejmě francouzština výhodou. Vzpomínám si, že hnedka na letišti v Paříži, když jsme si se Cydney kupovaly lístek na vlak do Paříže na Gare du Nord, tak Cydney mluvila anglicky, a já jsem se pak zeptala francouzsky na to jestli ten vlak tam zastavuje a hned byla paní milejší, a ochotnější dokonce mi řekla, jak se dostaneme nejrychleji na nástupiště a jak dlouho bude trvat cesta.

 ještě teď jsem překvapená, jak snadno to všechno proběhlo, neztratily jsem se na letišti CDG, neztratily jsme se v metru, na hotel jsme dorazily včas, na recepci to šlo taky hladce, každý den program co jsme měly naplánovaný taky proběhl v pohodě, v Paříži jsme nebloudily, nakoupily jsme si v supermarketu Monoprix co jsme chtěly a v pekařství vedle croissany tak dobré, že bych je mohla jíst každý den, oslňovali francouze.  Asi nikdy nezapomenu, jak jeden pán řekl Cydney "J'adore tes yeux vert." ( zbožnuje tvoje zelené oči)

Co jsme teda viděly a navštívily?

2013 dobrý rok, 2014 ještě lepší

Ahoj všem,

jak se máte? Já momentálně ležím na posteli v hotelu v Paříži. Jsem po dnešním náročnm dni strašně uchozená, ale byl to krásný, úžasný den. Začínám si užívat všechny ty výhody, co má cestování na vlastní pěst. :)

Tak a teď, abych měla zhodnotit můj rok 2013 a napsat co bych chtěla příští rok zažít, dosáhnout, vidět...

Rok 2013 byl krásný rok, jsem ráda, že to můžu napsat po tolika letech. Nejdřív jsem v lednu přežila zkouškovou smršť, pak v únoru přibyl do naší rodiny Hrozinek, nejroztomilejší králíček jakého jsem kdy viděla, březnu jsem začala cvičit s Jillian a zamilovala se do ní, je úžasná, zbožňuji její workouty, v dubnu jsem bohužel cvičit nemohla, jelikož jsem blbě cvičila vypady a dřepy odrovnala jsem si kolena, měla jsem zánět koleních vazů, takže celý duben bez cvičení :( květen jsem zase začala cvičit, tentokrát už správně a nepřestala do konce roku. Červen další zkouškové, úspěšně za mnou. Následně do mojí rodiny, přibyl nový člen, moje adoptovaná teta, správně bych měla napsat mamčina sestřenice, se kterou se moje rodina asi 30 let nebavila, kvůli hlouposti jak už to tak bývá....  Prázdniny se nesly ve stylu učení, cvičení, chození na bazén, zdravého jídla, zábavy s nejbližšími přátely, výletu do Prahy na koncert Hugha Lauriho, přátelení se s adoptovanou tetou, dohánění 23 let toho, že jsme se neznaly, malovaní její kuchyně. Září celkem normání nevšední měsíc, začátek podzimu, moje první návštěva Špilberku. Říjen můj oblíbený měsíc, podzim v plném proudu, škola v plném proudu, první přípravy výletu do Paříže, narozeniny -  nejnovější CD 30 second to mars! Začala jsem cvičit Body revolution od Jillian. Listopad asi nejrušnější měsíc, hodně školy, Hrozinkovi první narozeniny. A konečně prosinec, krásné vánoce, plno úžasných dárků, další CD 30 second to mars, nový mobil, xbox, hodinky, kosmetika a konečně zbytek roku, který jak víte za začátku dnešního článku trávím v Paříži s mou nejmilejší, nejchytřejší a nejúžasnější segruškou Cydney, zde také oslavím Silvestra a Nový rok.

2014 

• zvládnout zkouškové období
• úspěšně udělat státnice a získat titul BA (Hons)
• dokončit Body Revolution a pustit se do dalšího programu, 
• odcvičit posledních 20 ZWOW co má Zuzka na youtube než si založila ZGYM
• zkusit nový sport, třeba horolezectví, pole dance, fit box, kick box, kapoeiru (doufám, že se to tak píše)
• zkusit novou zeleninu a ovoce  - chřest, artyčok, růžičkovou kapustu, fenykl,  pitayu, špagetovou dýni, batáty
• zkusit připravit quinou, více jíst bulgur
• číst více beletrie
• dočíst od Hugha Lauriho - Obchodník se smrtí, od Jillian Michaels dočíst Bez hranic, od Umberta Eca - Faucoltova kyvadlo, od Dana Browna - Inferno
• víc číst beletrii
• zamyslet se nad tím, co chci opravdu dělat 
• jet pracovat o prázdninách do Francie
• zlepšit si francouzštinu
• jet někam do zahraničí, třeba jenom do Vídně, Bratislavy, Budapeště, Berlína...
• koupit si těžší činky,ať nemusím cvičit jen z 2kg činkami
• koupit si kettlebell
• chodit víc do kaváren 
• koupit si nějaké nové DVD nebo CD třeba od Ivy Fruhlingové, ZAZ...
• zhubnout tak, abych si mohla konečně koupit oblečení ve velikosti 38

Tak plánů mám na příští rok opravdu hodně, doufám, že se mi jich podaří splnit co nejvíc!
Přeji Vám, krásný zbytek roku 2013 a dobrý vstup do  nového roku 2014 :)

Vánoce

Ahoj všem,

za 4 dny jsou Vánoce! Letošní rok uběhl nějak extra, extra rychle. Nezdá se vám?
Momentálně krom toho, že píšu tento dárek, tak vyrábím kalendáře pro rodinu, jako každý rok. Nějak se musí to moje focení z užitkovat. :)  Letos se nějak těším na Vánoce víc jak v minulosti, možná to bude tím, že mám už nakoupené dárky, zabalené, doma je to v pohodě, příští rok bude stejně tak dobrý jak letošní ne-li ještě lepší!

Chtěla jsem se trošku pochlubit, od toho by blog asi nebyl, kdybychom se někdy nechtěli pochlubit. Jelikož je život moc krátký na to, abych ho strávili před televizí zavření doma v teple, rozhodla jsem se, že letos strávám Silvestra v Paříži. Odlétám už za 8 dní a zpět do ČR se vrátím až po Novém roku. Moc se těším, jelikož jsem v Paříži nikdy nebyla v zimě, bude to určitě nádhené, a úžasné, a konečně se dostanu na místa kde jsem nebyla jako Montmartre, Père Lachaise, Place de Vosges, Musée D'Orsay, Champs Elysées, Rue Saint Honoré konečně po těch letech a návštěvách Paříže půjdu na Eiffelovku a nebudu jen stát pod ní dole.

Tento obrázek (horní) vysvětluje můj vztah s mojí kamarádkou - Bublinou,o které jsem zde  letos toho napsala už dost, a té jsem s ní definifivně uzavřela náš vztah, a bylo to dobře, jelikož za posledního půl roku se Bublina o mě nijak nezajímala, nenapsala a já se k tomu taky nějak nemám. Já prostě nestojím o vztah, ať už jen kamarádky, kdy se ten druhý nenapíše jak je rok dlouhý ani blbý "Ahoj, jak se máš? Nechtěla bys zajít třeba někam zajít?"

Na druhou stranu, jsem zjistila, že je tu člověk, který tu pro měl byl vždycky když jsem potřebovala, zajímá se o mě, dokáže mi pomoct, povzbudit mě a já se snažím jí to oplácet jak nejlépe svedu. 

Další rekapitulaci roku čekejte v článku, který snad stihnu napsat ještě než odletím, samozřejmě tam budou i novoroční přecevzatí, nebo alespoň nástin toho co bych chtěla příští rok zlepším, zažít, podniknout, dokázat.

Botky

Jsem si udělala radost a konečně jsem si koupila zimní boty. I když to tak nemusí vypadat tak jsou pohodlné, a naprosto úžasné.

Jen tak

 

jelikož jsem ze zděšením zjistila, že se o svůj blog vůbec nestarám, a poslední příspěvek je nevím jak dlouho starý. Rozhodla jsem se něco málo napsat a dát tak o sobě vědět, že jsme ještě neumřela. :) 

Jak dny a týdny ve škole utíkají vůbec nemám čas na nic jiného... Jsem zavalená seminárkama, zápočty, a prezentacemi, čtu všechny možné knihy, v knihovně trávím skoro všechen volný čas, už si i říkám, jestli tam nezačnu bydlet :D 

Navíc nesnáším pondělky a pak také úterky, jelikož v pondělí ráno jezdím většinou, pokud tu nejsem na víkend kvůli druhé škole, z Vepřova do Brna musím vstávat ve 4:45 a to jak možná víte, není zrovna příhodná hodina na vstávání pro mě, takže momentálně jsem úplně vycuclá a už se těšim do postele. 

A úterý je velmi dlouhý den, začínám naštěstí v 9 ráno a končí ve škole taky v 9, ale večer :D když přijdu na byt a zacvičím si, uvařím večeři tak pak slavnostně padnu do postele a to už vůbec nemluvím, že bych se měla připravovat na další den, akorát na to už nemám sílu.

Jinak začala jsem cvičit Body Revolution a už jedu ode dneška druhý měsíc workout 5 a 6. Docela se děsím cardia ve středu, ale tak musím myslet pozitivně, když jsem zvládla cardio 1 tak přežiju i cardio 2 a pak i tři, na které zas budu nadávat až se k němu dostanu. :DKonečně po měsíci na sobě začínám pozorovat malé změny, tak doufám, že po těch 3 mesících jak dokončím BR to bude ještě lepší. 

V tom abych všechno přežila mě udržeje v naději, za prvé, že už za chvilku dokončím tu právnicko-podnikatelskou školu a dostanu titul a za druhé což je blíž fakt, že 28. prosince odlétám směr Paříž, kde oslavím konec a začátek roku 2014. Jé jak já se těším, Paříž v zimě, všude sníh (nebo alespoň trošku sněhu), nemůžu se dočkat, až se budu procházet, po Père Lachaise a Montmarteru, konečně vyšlapu schody na Vítězný oblouk, Eiffelovku, Trokadéro, v klidu si projdu Louvre a Musée D'Orsay a spoustu dalších krásných památek v Paříži. Strašně se těším, až si koupim pravý croissante a kávu, a posadím se v nějaké kavárně a kolem mě budou chodit protivní čísnici, kterým budu úplně ukradená. :) Prostě jen já a Paříž, konečně budu moc mluvit francouzsky.

Pro dnešek konec reportu, jdu spát, protože jsem vážně mrtvá. 

Opožděný dárek

V pátek se u mě stavila moje kamarádka, adoptovaná sestřička Gee. Jelikož jsme neměly tu možnost vidět se dřív, aby mi mohla předat dárek k narozeninám dostala jsem ho až teď (což je dobrý čas na dárek, když uvážím, že dárek k 22 narozeninám jsem dostala od ní až letos v dubnu :D ). Musím říct, že jsem to vůbec nečekala, že dostanu to co jsem dostala, protože je to trošku dražší věc a udělala mi neskutečnou radost :)
Tak tady je cédéčko 30 second to mars! Je to zvláštní 30STM poslouchám už tak dobrých 7 let a nemám ani jedno jejich originál CD. Když byli letos na Rock for people, tak jsem byla dost smutná, že nemůžu jít, protože jsem druhý den měla důležitou zkoušku...

Je to ten nejlepší dárek jaký jsem letos dostala, překonal i elektronickou čtečku, kterou jsem dostala od rodičů.
Kromě CD jsem dostala od Gee ještě toaletní vodu Paris Baby a úžasný hodně, hodně sladký a vynikající dortík s fondánovou polevou. 

Nenápadný půvab buržoazie

tak konečně jsem se taky dostala k blogu.:)

Minulý týden jsem byla v divadle Reduta na divadelním představení Nenapadný půvab buržoazie, a musím říct, že první dojem z toho byl ten, šok, zhnusení, že jsem chtěla asi po 5 minutách odejít, nakonec jsem vydržela tu hrůzu až do konce. Nechci tu hodnotit výkony herců/hereček,ty byli dobré, chci více rozebrat smysl té hry, co tím chtěl autor asi říci. 

Z odstupem času, co vstřebáte ten šok musím říct, že v tom bylo hodně pravdy, kterou jsem nechtěla vidět nebo dělala, že ji nevidím. Představení bylo o chování lidí, uvedené v té nejextrémnější formě jaké může být. Celé se to nese v nádechu pohřbu, jak už toho, že tam pohřbívají tatínka tak i toho metaforického, že lidstvo morálně umírá. 

Musím říct, že tam bylo hodně nechutných scén, třeba scéna když muži močí (samozřejmě ne skutečně) do skleniček na šampaňské, nebo vykonávají i jinou potřebu... byly tam scény jak se lidé neumějí chovat v restauracích, scény s korupcí, dále scény o tom jak bereme drogy, chlastáme, jsem promiskujitní. Hodně smutné byly scény kdy se jen tak pro zábavu vraždili, což vlastně lidstvo dělá, střílíme se jen tak, z legrace...  války nám mohou být příkladem.

Čím déle o tom představení přemýšlím, tím více oceňuji jeho hloubku, jeho myšlenku, že si nevážíme života, že neumíme truchlit, protože v dnešní uspěchané době na truchlení nemá nikdo čas, když je pohřeb tak si na něj vezmeme den volna, rychle se to sfoukne a další den pěkně do práce jako by se nic nedělo, a nikdo blízský nám neumřel. 

Bohužel předtavení teď v blízské době nehrají, ale kdybyste ho náhodou zahlédli v repertoáru divadla, tak na něj určitě zajděte, je to poučné vidět chování lidí, někdy i sami sebe z opačné strany.

 

když kliknete na odkaz  Divadlo Reduta, tak se dostanete na stránky divadla, kde si můžete přečíst krátkou anotaci k představení a můžete se zde podávat i na další fotky.