neděle 29. ledna 2017

Zero waste aneb ještě dál...

Když jsem se před pěti stala vegetariánkou, nikdy by mě nenapadlo, že moje kroky k zanechání po sobě co nejmenší stopu budou tak dalekosáhlé, že se budu snažit žít bez zbytečného odpadu.

Jak čas postupoval a po roce a půl na vegetariánství jsem přešla na veganství, protože mléčný průmysl není o nic lepší ba je možná ještě horší než ten masný, tak s tím ruku v ruce jde i to, že přestáváte používat kosmetiku, čistící prostředky testované na zvířatech. I když na zvířatech se toho testuje mnohem víc a je až děsivé, co všechno se na nich testuje.

S novým rokem jsem se rozhodla, inspirovaná ZERO WASTE (Nulový odpad) programem, ve kterém se snažíte vytvářet co nejméně odpadu. To znamená, že se snažíte nakupovat výrobky bez obalu, papírové kapesníky nahradíte látkovými, místo plastových tašek používáte látkové. Tato problematika je velice rozsáhlá a proto vám doporučuji, jestli máte zájem se dozvědět více tak, kliknete na odkaz Zero waste na začátku tohoto odstavce.


Mé snažení ulevit planetě zašlo začalo, když jsem si uvědomila jak velké množství papírových kapesníků spotřebuji. Musím přiznat, že jsem byla mile překvapená, že mi to nedělalo zas tak velký problém, začít znovu používat látkové kapesníky, které se jednoduše operou a používat je můžete nesčetněkrát. To byla jen první vlaštovka, se kterou jsem letos začalo.

Dalším mým cílem je snížit počet plastových obalů a pytlíků. Jako většina z nás samozřejmě třídím odpad, třídím ho tak poctivě, že do komunálního odpadu toho vyhazuji velice málo, za to tašky s plasty, papírem, sklem, plechovkami přetékají. Jelikož toto mi nestačí, tak jsem si koupila od neziskové organizace Green life látkové pytlíčky na ovoce a zeleninu.




Když jsem s nimi byla nakupovat prvně, tak mi to přišlo strašně divné najednou vytáhnout s kabelky pytlíček a nabrat si do něj ovoce/zeleninu. Ještě divnější to pak bylo u pokladny, když paní pokladní na mě koukala a zeptala se mě:" co to je?" A já odpověděla " to jsou pomeranče v mém kouzelném látkovém pytlíčku". Když jsem šla nakupovat podruhé, tak to samozřejmě bylo už lepší a nejlepší na tom nákupu bylo, že když jsem přišla k pokladně, tak se, se mnou pokladník začal bavit a říkal, že i on se se svou přítelkyní snaží nakupovat bez obalů, což mě nesmírně potěšilo, je krásné vidět, že se lidé snaží. :)
Můj postup je takový, co jde koupit bez obalu jako mrkev, cuketa, lilky, banány, okurka atd... tak koupit bez obalu, pokud je to nutné dát do obalu jako jablka, pomeranče, rajčata..., tak použít látkový pytlíček.

A až se za pár týdnů, opět přestěhuji do nového bytu, který jak doufám bude mít balkon, tak bych si chtěla pořídit malý kompostér na bio odpad, jelikož mi přijde zbytečné házet slupky od ovoce a zeleniny do komunálního odpadu, když je můžete dát na kompost a nechat spapat žížalkami. V domě u rodičů jsem měla kompost na zahradě od narození a přišlo mi přirozené, že se slupky dávají tam, s příjezdem do Brna před 6 lety jsem toho musela zanechat a začít je házet do komunálního odpadu, tak doufám, že se mi podaří vrátit se "ke kořenům" a mít kompostér.

Žádné komentáře:

Okomentovat