Prázdniny, učení, plány na cvičení

Ahoj všem:) 

jak se máte? Prázdniny v plném proudu a já se ještě pořád učím na zkoušky, teda už poslední zkoušku, kterou mám příští týden a je z daňových systémů. Doufám, že to zvládnu stejně dobře jak jsem zvládla účetnictví, ze kterou mám B což jsem ani nedoufala.:) Měla jsem všechny příklady dobře akorát jsem pak měla pár otázek špatně, ale tak hlavně že to mám a můžu se teďka věnovat těm daním a seminárce, kterou netušim jak vypočítám, protože máme zadaný příklad a jsou tam všechny kombinace, které si člověk dokáže představit, že můžou nastat při výpočtu daní... 

Jak jsem byla minulý týden na zkoušce, pak po ní jsem za odměnu zamířila do Vaňkovky a ještě předním do města do Lindexu, kde jsem si koupila nové plavky(asi po sto letech) a pak ve Vaňkovce jsem si koupila 3 tílka v C&Ačku jenom za 129,- a H&M jsem si koupila sportovní podprsenky jenom za 249,-Kč.

plavky z Lindexu

tílka a podprdy

Moje cvičební morálka je na dně, zase se cítím hnusně... necvičila jsem už 14 dní... a né protože by se mi nechtělo, i když i to v tom hraje svou roli, ale hlavní důvod je ten, že doma se nikdy nedokopu. V Brně je to v pohodě, mám tam svůj život, můžu si napsat denní plán a jídelníček a vím, že jak si to napíšu tak to dodržím na 90-100 % jenom minimálně měním svoje plány, nesnáším to a to je asi ten důvod proč to doma nejde. Za prvé pořád nám kopou plyn, takže musím být v pohotovosti, kdyby nějakej dělník zazvonil a chtěl vypnout plyn, nebo jít něco opravit na plynoměru, za druhé  může přijít děda, který k nám chodí skoro denně, on totiž se jde projít aby nemusel sedět doma a přitom se staví u nás, už hodněkrát se mi stalo, že jsem zpocená a polonahá vyšla z pokoje a uviděla dědu jak stojí na chodbě...a pak za třetí nemůžu planovat, protože v momentě kdy si něco naplánuju tak přijdou rodiče, že se musí něco udělat, že potřebujou pomoct, že mám umýt nádobí atd... nevim jestli znáte takovej ten úskostnej pocit, že někdo přijde a že musíte být pořád připraveni, a vlastně celej den promrháte tím, že čekáte jestli někdo nepříjde... je to vysilující. Samozřejmě když je někdo doma, tak cvičit nesmím, protože bych dupala a to se u nás nesmí...

S jídelníčkem to taky není jednoduchý, protože a jelikož rodiče doma prakticky jenom snídaní a večeří tak  jim pak stačí chleba s něčím... což já absolutně nesnášim. a když řeknu mamce, že půjdu nakoupit, abych nakoupila taky něco poživatelného tak mi řekne, že je doma jídla dost. tak nevim ale salám jako vegetarián nejim, marmeláda a máslo, chleba mi nepříjde jako dostačující a těstovinama, rýží a kuskusem se mi taky nechce pořád živit... netušim jak to ty následující 2 měsíce vydržim doma. No už asi chápete proč nemám ráda prázdniny, je to ta nejhorší doba roku, jediné pozitivum je, že na zahradě dozraje všechno co máme nasazené tak aspoň něco.

Přes prázdniny bych chtěla:

- chodit na bazén 

- zkusit běhat (na základce jsem běh neměla moc v lásce tak zkusím jestli se můj názor změnil) 

- cvičit jogu 

- Zwow plus starší workouty z bodyrocku

- Jillian 6 week 6 pack a další její programy

- donutit nějak rodiče, že budu jíst po svojem a napsat si jídelníček 

- samozřejmě dohnat francouzštinu, půjčila jsem si teďka z knihovny Cizince od Camuho ve francouzštině a už jsem přečetla i pár stránek a je to zajímavé.:)

- vidět spoustu filmů, které jsem neviděla a vypadám tak jako filmový analfabet :D

- splnit všechno výše napsané, doufám, že nějak překonám strach, že někdo přijde...

Jinak včera jsem byla u babičky na chalupě a nemůžu se dočkat, až tam budu dýl jak jedno odpoledne, sice týden není moc, ale už se moc těším. Chalupa je to nejlepší na prázdninách neumím si bys času stráveného tam prázdniny představit, trávila jsem tam celé dětství a mám z tama ty nejkrásnější a nejdobrodružnější vzpomínky. 

prázdninové místo mého dětství