Jak se mi letos vedlo

Ahoj lidičky,

jak se blíží konec roku, tak jsem ti řekla, že bych mohla nějak zhodnotit jak se mi letos dařilo splnit si přání co jsem si napsala TADY.

Musím říct, že jsem opět překvapená, kolik se mi z toho splnilo. Když to vezmu popořadě, tak jsem si přála, alespoň jednou jet do Edinburghu a to se mi splnilo hnedka 2x, poprvé jsem jela do Edinburghu v únoru a podruhé nakonci dubna, obě tyto návštěvy byly nezapomenutelné a Edinburgh se stal jedním z mých oblíbených měst.

Druhým přáním bylo více poznat Londýn, zde bych také mohla napsat splněno. Navštívila jsem jak Regents park, tak Camden, byla jsem v Galerii Tate, u Shakespearova Globu, dále pak Katedrála St. Pavla, nespočet dalších muzeí, Kensingtonský palác a zahrady, Hyde park...

Běhání... Další přání, z jehož splněním jsem víc než spokojená, jelikož v plní polovině roku jsem běhala jak o život, a dokonce se zúčastlila We run London, což byl pro mě neskutečný zážitek, jelikož jsem do té doby nebyla nikdy na žádném závodě, nebo nějaké podobné akci...

Jíst více raw jídla, i zde musím napsat splnění. Sice momentálně dávám přednost takzvanému Starch solution, ale na jaře a v létě jsem preferovala víc Raw till 4 (snad mi vegani, znalí Freelee the banana girl nebo High carb Hannah rozumí) :D Každopádně se snažím hlídat si tuky a protein na 10% nebo níž. S tím souvisí i další část přání, zkoušet nová vegan jídlo. Těch bylo nezpočet, ale za mě asi nejvíc vyhrávají Řepa s pohankou a hříbky, Cuketové nudle s bazalkovým pestem, Fazolový guláš s tempehem,  a v snad úplně nejlepší jídlo je Zeleninové curry od Tima Shieffa 

Ochutnala jsem i spoustu nového ovoce, jako papáju, liči, passion fruit, dále pak zázrak zvaný chia semínka. Největší pokrok v jídle vidím v tom, že jsem začala jíst žampiony jako jedny z mála hub jelikož tento druh potravin mi nikdy nechutnal a zatím nejsem schopná jíst žádné další houby.

Jedno z posledních přání bylo přečíst alespoň jednu knihu v angličtině a jednu ve francouzštině. Tak za angličtinu je to jasné, v angličtině jsem toho letos přečetla hodně. S francouzštinou je to horší, tak jsem skončila v polovině knížky od Jana Krause, Le numéro au ciel/ Číslo do nebe a k žádné další jsem se nedostala.

Jako úplně poslední jsem měla napsat alespoň jeden článek denně, aby můj blog ožil, no jak si můžete všimnou je jasné, že toto přání jsem nesplnila ani z poloviny :D což mě štve, na druhou stranu si říkám, že když nemám o čem psát, tak to asi nemá cenu psát...