Sobotní filmové večeře

Ahojky :)


rozhodla jsem se, že bych mohla založit novou složku s názvem Sobotní filmové večery. Tyto moje typy budou psané stejnou formou, jako moje "Úterky francouzského filmu," takže opět nečekejte duchaplnou, odbornou recenzi, ale spíš jenom takový tip na film, který stojí za shlédnutí. :)

Jako první jsem si vybrala film, na který jsem se vlastně měla podívat už loni, někdy touhle dobou a samozřejmě jsem našla něco lepšího. Film, o kterém bych chtěla mluvit je "Společnost mrtvých básníků," měl to být můj semjinární úkol do pedagogické sociologie, však na poslední chvíly jsem zjistila, že v seznamu na seminární práci je taky seriál My so called life s Jaredem Leto, tak jsem si samozřejmě vybrala jeho a skvělého Robina Williamse jsem odsunula stranou, kdo v té době mohl tušit, že letos odejde na věčné časy do filmového nebe.

Klapka, maska, kamera, akce!

zdroj

Ahojky :) 

taky vás unavuje si pořád nasazovat masku. Tu úžasnou masku, kterou si většina z nás nasadí každé ráno, než vyjde z domu do školy, práce prostě mezi společnost.

S maskou děláme věci a říkáme slova, která chce okolí slyšet, aby se ujistili, že jejich svět je takový jak ho chtějí vidět, i když víme, že bysme to sami neřekli nebo neudělali. Je to unavující, protože jsem otroky situace a společnosti. 

A když si jeden den řeknete dost a odhodíte tu masku, tak se lidí diví, jak jste jiní a nechápou vás a vy si pak doma říkáte, je to opravdu tak strašné, když JÁ jsem JÁ a né někdo jiný, někdo koho si ti lidí, ze kterými jednáte myslí, že jste.  Je opravdu tak strašné, když projednou, zůstanete v šalině sedět a nepustíte tu nebohou babičku sednout, protože přece může se zvednout někdo jiný. Je opravdu nepřípustné, když film, který všichni zbožňují a říkají jak je promakaný, a natáčený speciální kamerou, vás nijak speciálně nenadchnul.

Je opravdu, tak špatné říct vlastní názor, ten opravdový, o kterém víte, že ostatní nechtějí slyšet, víte že s tím nebudou souhlasit, ale vy už to nemůže vydržet a prostě to řeknete. No a pak si možná jako já často kladete otázku " Sakra, proč jsem to říkala, proč jsem prostě zase nedržela hubu?" a tak se zase vrátíte k tomu co chtějí lidi slyšet. Vrátíte se zpátky do vyjetých kolejí a usmíváte se, že jste strašně štastní, přitom je vám ze společností špatně. Říkate, jak jsou ty filmy a hudba skvělá přitom doma to neposloucháte a sami byste k té hudbě nepřišli. Pustí tu nebohou babičku sednout, i když vás taky bolí nohy po celém dnu chození, ale jste mladí tak to musíte přece vydržet!

Samozřejmě každý má někoho blízského, před kým může být

osoba bez masky, bohužel takových lidí, kteří nás berou takový jací jsme, s našimi klady i zápory je velmi málo. I já mám kolem sebe lidi, před kterými můžu Já být Já a nemusím si na nic hrát, můžu říct cokoliv a ten člověk se neurazí, jako většina... prostě příjme můj názor, řekne mi svůj a nějak se shodneme. Je to tak osvěžující, když můžete říct opravdu cokoliv a víte, že se nic nestane. Je to svoboda.

Žiju s černým kocourem

Ahoj lidičky :)

tak se po dlouhé době ozývám z Anglie, kde teďka žiju. Bydlím ve městě Maidenhead, je to kousek od Londýna.  Fotka co vidíte nahoře, je jeden z nejstarší mostů v Maidenheadu.

Úterky francouzského filmu XIV - 8 Femmes

Jak už jste asi poznali, podle obrázku, dnešní tip na film bude 8 Žen/8 Femmes.  Přiznám se tento film jsem viděla už hodně dávno a tak si nejsem jistá jestli ho popíšu správně. :)
V hlavních rolích můžete vidět Cathrine Deneuve nebo Fanny Ardant a další herečky. Celý film se odehrává na Vánoce, někdy v 50. letech. Rodina se střetává, aby spolu oslavili svátky, avšak někdo zabil otce rodiny. A tak se začne odehrávat vyšetřování, kdy se 8 žen snaží přijít na to, která z nich mohla otce zabít. Vzájemně se napadají a hádají se, která měla otce, manžela raději a proč ho ta a ta zabila. V hádkách na sebe vytahují tajemství, která si vzájemně zdělila. Jak film dopadne vám neprozradím, to by totiž nemělo smysl se pak na film podivat. 

Tento film je úžasný v tom, že je to detektivka, muzikál a komedie v jednom. Určitě bych tento film doporučila, nejen kvůli krásné francouzština, ale také kvůli příběhu a jelikož se ani nenadějeme a budou tu vánoce, tak by to mohlo být příjemné naladějí na ně.

Beruščiny patálie

Ahoj všem,

tak jsem si myslela, že Vám nestihnu napsat, ještě než odletím do Anglie, kde budu asi rok, ale ještě se uvidí jestli nezůstanu déle. No kde začít všechno probíhalo až moc snadno na úřadech byli milý, všechno jsem vyřídila raz dva, sbalením taky nebyl moc problém a já jsem tomu přestávala věřit, že by se mi nic nepřihodilo, takže když jsem dneska dopoledne přijela Leo Expressem do Prahy a pěkně si vystála frontu na autobus, co jede na letiště, zjistila jsem, že mi přišla informativní smska, že můj let byl ZRUŠEN! No nekleplo by vás z toho :D no já jsem v prvních minutách myslela, že mám infart, ale pak jsem přepnula do módu "Vyřešit problém" a po příjezdu na letiště jsem šla na informace a potom speciálně na British airways, kde mi našli nový let na zítra 14h přes Mardid a pak v 18:20 do Londýna :D Skvělé, aspoň poznám Madridské letiště,i když prohlídka Madridu by taky neuškodila.:) Poté, co mi přebookovali let, mi ještě našli hotel, takže teď píšu tento článek z hotelu Holiday Inn, který je tady u letiště. BA mi zajistili i jídlo, takže za chvilku půjdu asi na večeři a zítra mám ještě snídani a dokonce i oběd. :)

A víc asi dneska z mojeho dobrodružství nenapíšu. Snad zítra proběhne vše podle plánu a já dorazím do Londýna. O tom jak se mi dařilo napíšu zase někdy.

Brno

Ahojky všem :)

jak se máte? Já začínám být čím dál tím nervóznější z odjezdu do Anglie. Musím oběhat spoustu úřadů a zajistit si cestovní pojištění a je toho hodně, co musím ještě stihnout, než popříští týden odletím směr Anglie. Ale tenhle týden jsem jela ještě do Brna, abych se rozloučila s kamoškama s fakulty a zařila naposled studenský život s nočním životem.

Bonjour september

Bonjour tout le monde :)

První zářijívý týden máme  za sebou, léto je už pryč. Září bude pro mě zvláštní měsíc. Jak jistě víte, chci odjet do UK pracovat jako home assistant je to něco jako au pair, ale víc se stáráte o domácnost a míň o děti. :)
Koncem srpna jsem dostala nabídky na dvě rodiny v Anglii. Jedna bydlí 30 minut vlakem od Londýna a druhá přímo v Londýně. Bohužel ta co bydlí v Londýně si vybrala někoho jiného nakonec a tu co bydlí mimo Londýn jsem si zase nevybrala já.Naštěstí se na mě usmálo štěstí a hned potom co se stalo v podnělí mi v úterý psali s SA a nabídli mi další rodinku. Rodinka bydlí 20 minut vlakem od Londýna v městě velkém zhruba jak náš Olomouc. Mají dvě děti, holčičku 13 let a kluka 15, dvě kočka. Dcera jezdí na koních a když jsem se zmínila při telefonátu, že jsem nikdy na koni nejela tak se hnedka host mum nabídla, že mě na ně vezmou. Budu mít vlastní pokoj s koupelnou a tv a internetem, "vlastní" auto. Plat je taky celkem slušnej na home assistentu-služku, 90 liber týdně, 360 liber měsíčně což je na naše koruny zhruba 12 500,- měsíčně.