Quand rêve devient réalité/ Když se sen stává skutečností

Tak jsou konečně tu! Lístky na 30 Second to Mars. Loni jsem Jareda nestihla, letos si ho nenechám ujít. :)

Préparer de la limonade

Na tento primitivní receptík budete potřebovat, džbánek nebo jinou pěknou "nádobu" do které smícháte štávu ze dvou citrovů a vodu. A pak už si jen vychutnáte tu osvěžující chuť. :)

Nějak se to posralo...

zkouškové skončilo asi před týdnem a něco a já si už týden lámu hlavu co se sebou. Ti co to tu čtou častěji asi vědí, že i když francouzštinu miluji, tak její studium na vysoké není zrovna procházka růžovou zahradou. Nebyla. A i když jsem se vážně snažila a pilně studovala i o prázdninách tak to holt nestačila. Mě prostě ty diktáty nikdy nešly ani v češtině a ani ve francouzštině. Tedy opustila jsem pekelné brány univerzity. 

A teď je předemnou tma, nejistita a nic víc a já netuším co dál, je to jako kdybych stála na útesu a měla skočit do neznáma. Původně jsem měla v plánu, že si podám hned přihlášku na francouzštinu, nechám si uznat všechny předměty a budu zas ve druháku s tím, že bych si zopakovala tu prokletou fonetiku. Při delším přemýšlení jsem došla k závěru, že by se stejně příští rok opakovalo to samé, že by to bylo zas jen utrpení. 

Začala jsem tedy přemýšlet dál a napadly mě dějiny umění, protože miluju umění, focení a cokoliv co se týká této oblasti. Jenže se vyskytnul problém v tom, že na tento obor berou jenom s percentilem asi 70 a víc u TSP a to nedám. 

Jak čas utíká tak nějak přicházím na řešení, že bude nejlepší když teď dokončím tu první vysokou co jsem začala studovat, kde mi chybí už jen jedna zkouška a 3 seminárky, abych měla aspoň nějakej titul a pak se uvidí, pravděpodobně pojedu buď do Francie nebo Anglie jako aupair nebo pokojská to je fuk, jenom abych nemusela být na pracáku. Jó tomu se říká život. Akorát mě nikdo na život nepřipravil, protože celej můj úžasnej život to bylo jenom do školy a za školy, učení sem tam nějakej večírek nebo ples a jinak furt škola a co mám teď dělat? Zase si začínám říkat, jak jednoduchý by bylo spáchat sebevraždu, je to tak jednoduchý řešení všech problémů. Nebojte já žádnou sebevraždu nechystám, ještě jsem se nesetkala s Jaredem, kterej na mě čeká v červnu. 

Při tom všem přemýšlení a nespání a různých depresivních stavech, mě chytla British manie, takže poslouchám výhradně britské skupiny jako třeba mé oblíbené Queen, Led Zeppelin, The Beatles, ale třeba i Adele, Paramore. Tumblr jsem uplně zahltila všemožnýma fotkama Anglie a hlavně Londýna.

Sleduju britské seriály jako Sherlocka toho s Benedictem Cumberbatchem jsem za poslední týden viděla tak 20x nejmíň, už to umím na zpamět :D pak se ze mě stává závislák na Top Gearu. Dále jsem viděla Bridget Jones, Johnny English, James Bond cokoliv, kde je britský přízvuk, záběry Londýna nebo Británie.

A když už se mi zrovna nechce přemýšlet, něco sledovat nebo něco poslouchat tak čtu, upravuju fotky, protože jsem zjistila, že jsem vůbec neupravila fotky z Anglie jak jsem tam byla posledně a i jiný fotky jsem vůbec neupravila tak tím se zaměstnávám. Samozřejmě měla bych psát seminární práci, kterou mám do školy odevzdat popříští týden, ale času dost... Znáte to, ten pocit, že něco musíte, ale tělo vám říká, že nemůže a tak to odložíte v naději, že se tělu i duši udělá třeba zítra líp. To mě přivádí k tomu, že vůbec necvičím.

Salát s fenyklu s hruškou a pomerančem

Ahoj všem

mám tu pro vás jeden recept, který jsem vyzkoušela včera na večeři. V letošním novoročním listu jsem psala, že bych chtěla zkusit novou zeleninu a ovoce. Jako první přišel na řadu fenykl.

Na dvě porce budete potřebovat
2 menší bulvy fenyklu
2 hrušky
1 pomeranč
vlašské ořechy (hrst, nebo podle uváření)

na zálivku
2 lžičky citronové šťávy
1 lžička olivový olej
sůl
pepř
1 čajová lžička provensálské koření

Fenykl umijeme, rozkrojíme na půl a následně vyřízneme koťál uprostřed, následně nakrájíme fenykl na palátky. Totéž provedeme i s hruškami a pomerančem. Vše dáme do misky kde do dohromady promícháme. V další misce si připravíme citronovou šťávu, olivový olej, sůl pepř a provensálské koření. Následně tím pojijeme salát a přidáme i půlky ořechů, které můžete nasekat, ale dají se přidat i celé poloviny.
A výsledný salát můžete vidět na fotce zde :)

 

Bon Appétit!

Kniha vs. elektronická čtečka

Ahoj všem

hodně se o tom mluví, jsou tací, kteří jsou pouze pro knihu a nikdy by si to elektronické co si nekoupili. Pak je druhá skupinka lidí, kterým elektronická čtečka nevadí. A pak jsou tací, kteří se neumějí rozhodnout co je lepší a používají obojí.

Začnu tím co je tu na světě déle tedy :

Plus pro knihu

• můžete si do ní dělat poznámky, podtrhávat
• můžete používat úžasné záložky všemožných barev, velikostí, obrázků, motivů...
• krásně voní jak ty nové tak někdy i ty staré
• s knihou budete vždycky vypadat víc chytře 
• z dlouhého čtení vás nebolí oči
• nikdy se jí nevybije baterka, můžete číst furt

Mínusy pro knihu

• listy se snadno zničí, portháním, politím, umažtěním, podpálením... známo to ;)
• ty obsáhlejší kousky jsou dosti těžké

Plus pro elektronickou čtečku

• vleze se vám do ní mnoho knih
• můžete tam nahrávat soubory v mnoha různých formátech
• je lehká, takže ji můžete mít stále při sobě
• můžete ji zárověň používat jako přehrávač na hudbu pokud vám to umožňuje, ta moje to umí
• může to být váš malý externí disk na různé dokument co potřebujete mít zálohované

Mínusy pro elektronickou čtečku

•  při dlouhém čtení bolí oči, nebo aspoň slzí...
• když se jí vybije baterka tak si holt nepočtete
• i když je nová nebo stará tak nikdy neucítíte tu krásnou vůni, kterou mají knihy

 Snažila jsem se sem vypsat klady i zápory obou dvou soutěžících, samozřejmě je to dosti subjektivní pohled. Já osobně se asi vždycky budu víc přiklánět na stranu starých dobrý knih, jelikož jsou tu déle, vyrostla jsem s ními a miluju je. Na druhou stranu se nebráním pokroku a čtečku jsem vzala na milost, zejména, protože si do ní můžu nahrát soubory v pdf, doc, exe a nemusím si je tisknout, když jsou to například materiály do školy.

Le nouveau moi II

Ahoj všem :)

pod článek Le nouveau moi jsem našla komentář, jestli bych nechtěla ukázat nějaké fotky mojí formy. Jak jsem napsala pod tento komentář  žádné fotky nezveřejním, strašně nerada se fotím a nechci litovat toho, že bych to tu zveřejnila a někdo mě poznal, ale nic mi nebrání jsem sepsat míry, váhu a moji výšku. Na začátek bych měla možná říct, ať nečekáte nějaký velký hubnutí, těch pár kilo co jsem zhubla možná ani nespojí za řeč. :)

jedna z nejkrásnejších fotek Zuzky :)

Jak jsem se stala tlustou? Začalo to všechno v pubertě, před tím jsem byla normální celkem štíhlé dítě, ikdyž jsem neměla žádný sport, kromě tělocviku ve škole a jídlo doma taky nebylo extra zdravé. S příchodem  puberta a samozřejmě i se šikanou na základce jsem přibrala z 55kg na 72kg za rok, to mi bylo asi 13-14let a ta váha nebyla konečná. Jak čas plynul a já jsem stále víc ztrácela sebevědomí, nevěděla co sama se sebou, řešila jsem to jídlem jak jinak. Vždycky když jsem měla nějakej problém co jsem kdy měla jsem řešila jídlem, protože tak mi nemohl nikdo ubližovat... a projedla jsem se až k 89kg. Asi nemusím popisovat ty pocity,  že se na sebe nedokážete podívat do zrcadla jak se sami sobě hnusíte....

Ma musique préférée

Ahoj všem :)

co bych to byla za studentku francouzštiny, kdybych neposlouchala francouzskou hudbu. Úpřímně samozřejmě u mě převládají anglické písničky, na kterých jsem vyrostla, avšak francouzská hudba mám v mém srdci taky své místo. Franouzskou hudbu poslouchám když chci slyšet něco lehčího, krásného, chci získat pozitivní energii, jelikož jsem zjistila, že francouzi snad neprodukují rock ani nic podobného.